Maďarská vláda na podobné výroky tzv. obavačů už je zvyklá, slyší to v podstatě od roku 2010, kdy koalice Fideszu a křesťanských demokratů získala ve volbách více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
Orbán požaduje rezignaci Jourové. Nelíbí se mu její ‚opovržlivá veřejná prohlášení‘ o Maďarsku |
Jenže nejnovější výroky už asi byly trochu za hranou, protože podle Orbána komisařka říká, že občané EU maďarské národnosti nejsou v postavení, aby si mohli vytvořit vlastní názor. Premiér žádá odstoupení Jourové. „Maďarská vláda s ní přerušuje veškeré styky,“ prohlásil Orbán. Samozřejmě, že Jourová neodstoupí, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ji podpořila.
Dva tábory na mediálním trhu
Komisařku Jourovou znám osobně, dlouho a dobře. Je to statečná, spravedlivá a životem tvrdě zkoušená žena, která sama zažila, co může způsobit, když je někdo obviněn na základě falešných informací. Nepodezírám ji z toho, že by někomu chtěla křivdit jen tak z povinnosti či z loajality k úřadu, kde působí. Jourová není člověk, který přesto, že zná plnou pravdu (v našem případě reálnou situaci médií v Maďarsku), bude lhát.
Situaci v Maďarsku znám snad ještě lépe než ji, a myslím si, že co se týká médií, naše komisařka v EU by si měla tuto problematiku důkladněji nastudovat a nespoléhat pouze na názor jedné strany, mám na mysli maďarskou opozici.
Mediální trh v Maďarsku je rozdělen na dva tábory, vládní a opoziční. Nezávislá média neexistují. A poměr sil, ať se to někomu líbí, nebo ne, je prakticky vzácně vyrovnaný. Ano, veřejnoprávní televizi a rozhlas, které sleduje čím dále méně lidí, vláda v posledních letech sice ovládla, ale na druhou stranu je třeba říct, že v komerční sféře vedou opoziční média.
Jourová na kritice maďarské demokracie trvá. Připustila však, že problémy týkající se boje s korupcí jsou i v Česku |
Největší televize RTL Klub, tedy maďarská Nova, největší tištěný deník, nejčtenější týdeník či nejnavštěvovanější zpravodajský server vládu kritizují. Počet opozičních médií dokonce roste. Proto souhlasím s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem, jenž oběma stranám radí jednání místo mediální bitvy.
Problém je ale v tom, že zástupci levicového a liberálního mainstreamu, kteří v Bruselu vládnou, jsou hluboce přesvědčeni, že jejich názor je norma. Kánon. Ti, kdo říkají či dělají něco jiného, jsou prý nedemokratičtí, nepřijatelní, nacionalisté, extremisté a podobně.
Komisařka Jourová by mohla důkladněji prozkoumat, komu prospívají její výroky. Opozici vadí, že Orbán je od jara 2010 u vlády a od té doby vyhrál troje svobodné parlamentní volby s dvoutřetinovou většinou. A z čeho se skládá a kdo vede koalici proti Orbánovi? Touha získat moc ve volbách v roce 2022 je tak obrovská, že opoziční strany se spojují bez ohledu na to, jaké hodnoty různá uskupení vyznávají.
Bizarní opoziční jednota
Můžeme se divit, ale blok proti vládě se dnes skládá z komunistů, ultraliberálů a otevřeně antisemitských neonacistů. A kdo je svorníkem této bizarní opoziční jednoty? No přece bývalý premiér Ferenc Gyurcsány, maďarský Vasil Mohorita, tedy někdejší předseda komunistické mládeže, jenž po volbách přiznal, že vyhráli jen proto, že lhali lidem od rána do večera. Po roce 1989 podnikal a privatizoval, dnes je z něj miliardář.
Jeho žena Klára Dobrevová, vnučka těžkotonážního komunisty Antala Apróa, který se podílel na krvavém potlačení revoluce v roce 1956 a který osobně dohlížel na soudní proces s později popraveným ministerským předsedou Imrem Nagyem, je aktivní politička s ambicí stát se maďarskou premiérkou.
Na podzim roku 2006, v době vlády Gyurcsányho, policie v Budapešti krvavě potlačila pokojnou demonstraci, střílela do lidí gumovými projektily, výsledkem byly vystřelené oči a desítky zmrzačených lidí. Ale tenkrát Brusel mlčel, stav právního státu byl v naprostém pořádku. A opět bude, ale až poté, co Orbán volby prohraje a vládu převezme koalice komunistů, ultraliberálů a neonacistů.
