Tedy technicky a prakticky to samozřejmě možné je. Jen je to nutné provést na vysoké úrovni nakažených. Ministr má totiž od premiéra Andreje Babiše zadání nepoškodit svými protiepidemickými opatřeními příliš ekonomiku. Epidemii má potřít levně.
Zároveň musí zabránit zhroucení zdravotnictví, což znamená, jak sám tento týden prohlásil, udržení denních přírůstků nově odhalených nakažených pod šesti tisíci lidí. Jenže „laciná“ stabilizace probíhající epidemie na této úrovni znamená také něco okolo padesáti či šedesáti mrtvých denně.
Což je ale patrně společensky i politicky neúnosné. Pokud bychom stabilizovali tuto situaci dlouhodobě, například třeba pět měsíců do předpokládaného získání dostatečného počtu dávek účinné vakcíny, znamenalo by to 7500 až 9000 mrtvých.
Plánované ztráty, které chápou vojáci – mimochodem Prymula je plukovník –, ale nikoliv většina civilistů. Obyčejní lidé nesnášejí, už když jim chce někdo rozbít jejich oblíbený hrneček, natož pocit, že jim někdo plánuje nechat umřít babičku. Pro politiky zní podpora takového plánu jako sebevražda, proto od něj dají ruce pryč, byť by z hlediska statistiky a minimalizace přímých nákladů dával smysl.
Ministr Prymula to ví, nebo aspoň tuší. Přesto je zřejmě ochoten svůj plán povolených ztrát realizovat. Zřejmě očekává, že pod tímto tlakem lidé změní své chování, přestanou se spolu dočasně stýkat a epidemie začne opadávat. Nebo že mu politici včetně Andreje Babiše dají volnou ruku na sražení epidemie do nízkých čísel třeba drastickými opatřeními, jako je uzavření velké části ekonomiky země.
