KAMBERSKÝ: Epidemiologická situace je všem aktérům úplně jedno |
Pro situaci, jakou zažíváme právě teď, měla svoje vlastní, drsnější úsloví: „Když se to s***, i Häusel spadne.“ Jako by nestačil covidový průšvih, ještě musíme měnit ministra zdravotnictví – a ministr i prezident tuto operaci už třetí den zdržují. Slovník spisovné češtiny, dokonce i slovník babičky Marty, přestává stačit.
Zopakujme: ministr zdravotnictví Roman Prymula i šéf poslaneckého klubu nejsilnější vládní strany Faltýnek udělali fatální bezpečnostní, politickou i komunikační chybu.
Všichni nejvíc řeší onu chybu politickou: že se ministr, který zakazuje lidem normální život, sešel se šéfem poslanců v restauraci, na níž měl být neotevřitelný zámek. Technicky vzato opravdu nebyli v „otevřené restauraci“, kromě Faltýnka, jenž tam zjevně přijímal všechny své hosty, žádní jiní návštěvníci.
Komunikační selhání netřeba rozebírat – absurdnost kontrastu „výchovy příkladem“, přiznání a následné popření schůzky v restauraci, zlepšení komunikace skrze tiskovou konferenci, na níž se nesmí pokládat jediná otázka
Mnohem vážnější je ale chyba bezpečnostní: nejen ministr, ale ani šéf poslaneckého klubu se v situaci nekontrolovaného šíření viru prostě nesmějí scházet s kýmkoli, navíc bez roušek a podobné ochrany. S jen malou nadsázkou: v tuto chvíli má mít Roman Prymula tři respirátory na sobě, a kdyby si chtěl podat s někým ruku, má mu ji ochranka useknout.
Co v takové maléru dělat? V takové situaci – pátek dopoledne – má ministr okamžitě rezignovat, aby alespoň trochu zmírnil naštvání a nedůvěru veřejnosti. Premiér jej má okamžitě pověřit řízením resortu, dokud nebude jmenován nový ministr zdravotnictví – a to se má stát nejlépe ještě ten den. Může-li se pan Prymula scházet s panem Faltýnkem téměř o půlnoci kvůli „prkotinám“, není důvod, aby nového šéfa resortu nenašli, nejmenovali a do úřadu neuvedli klidně v sobotu ve tři ráno.
A co se stalo v reálu? Prezident republiky Miloš Zeman nejprve sdělil premiérovi, že má k výměně ministra výhrady. Místo aby pomohl malér rychle řešit, hází písek do soukolí. Když rezignoval Prymulův předchůdce Adam Vojtěch, zvládl Miloš Zeman jmenovat nástupce během několika hodin. A co dělá teď? Uprostřed největší zdravotní krize v českých dějinách oznámí, že čas sejít se s novým kandidátem bude mít nejdříve v úterý!
Ministerstvo se samozřejmě nezhroutí, úřady nepřestávají fungovat, lékaři, sestry, medici a všichni ostatní pracují do zemdlení, avšak pozornost nejen politiků, ale i veřejnosti je místo na boj s covidem obrácena na politiku. Kdy se pánové proberou? Jednu věc bohužel formuloval končící ministr naprosto přesně: z boje s epidemií se stalo obrovské politikum. Na jaře jej využívala koalice proti opozici, teď naopak opozice proti koalici, a jako bonus se spor o jméno ministra stal místem střetu Strakovy akademie a Pražského hradu. Politici se hádají – a národ zatím chřadne.
