Cesta do Moskvy měla zastřít chystané vyhoštění Rusů z ambasády, uvedl Hamáček. Šlo o koordinovanou akci |
Ale to základní sdělení – a zatím nic nenasvědčuje, že by se mělo změnit – je zřejmé. Příslušníci zpravodajské služby ruské armády, lidé podléhající ruské vládě, narušili suverenitu České republiky způsobem, který se často označuje za státní terorismus.
Toto je základní sdělení, které je třeba, jak rád říká Václav Klaus, vytknout před závorku. To ostatní, včetně dosud nejasných informací či spekulací (například o tom, zda dva zaměstnanci firmy Imex Group zabití při explozi v říjnu 2014 nebyli komplici služby GRU), je de facto druhotné.
  |
Politicky vzato je druhotné i to, že původním cílem výbuchu z října 2014 nebyli čeští občané, majetky či území českého státu. Nálož ve zbrojní zásilce pro Ukrajinu měla vybuchnout asi až cestou v Bulharsku, aby Ukrajinci viděli, jak rizikového dodavatele si vybrali a že si zahrávají s ohněm. Ale protože výbuch nastal už ve Vrběticích, protože ho na českém území připravili příslušníci ruské služby GRU, je prioritou celého případu narušení české suverenity.
Česko není v pozici Íránu, který vyhlašuje, že Izrael je třeba vymazat z mapy, vyvíjí jaderné zbraně a pak „nehoda“ v Natanzu ten vývoj na delší čas zastavila. Česko nikomu nehrozí. A Rusko není v pozici Izraele, jenž se sice k podobným akcím oficiálně nehlásí, ale jde mu o to, aby Írán o jeho schopnostech věděl (či aby si nová vláda USA nemyslela, že bude-li k Íránu vstřícná, Izrael rezignuje na svou obranu). Rusko se neplánovaně odkopalo mnohem víc, než chtělo. Jistě, v roce 2014 nemohlo tušit, že ze dvou řadových zpravodajců se o čtyři roky později stanou mediální celebrity a přijde se na ně. Teď se zase nemůže divit.
Už proto se sedm let staré narušení české suverenity bere velmi vážně. Rozčiluje i ty, kteří jinak suverenitu považují za historickou veteš. Emoce bují a není divu. Rusko je cejchováno na deklarovaného nepřítele, domů jede 18 ruských diplomatů, sílí požadavek vyřadit Rusko z tendru na dodavatele dostavby elektrárny Dukovany či odmítat vakcínu Sputnik. Ale i když si emoce odmyslíme, jisté posuny se rýsují jasněji.
Zapojení Rosatomu do dostavby Dukovan je takřka vyloučené, řekl Havlíček. Podobně to vidí i Hamáček |
Nemusíme pasovat Rusko hned na nepřítele, stačí si uvědomit, že bylo, je a bude riskantním partnerem, který sice pomůže (jako v roce 1945), ale pak za to vyžaduje vděk a mocenské podvolení. Připomeňme skoro 30 let starou doktrínu izraelského premiéra Rabina: Budeme potírat palestinský terorismus, jako by nebyl mírový proces; budeme jednat o míru, jako by nebyl terorismus.
I pro vztah k Rusku je třeba ostražitost a jednání. Vakcína Sputnik by sloužila jen k nynějšímu boji s epidemií, než přijdou vakcíny druhé generace. Ale z ruské účasti v Dukovanech čiší dlouhodobá smluvní provázanost s jedním dodavatelem technologie i paliva.
S dodavatelem, který kašle na suverenitu, vyžaduje vděk a trestá nevděk, by to nebylo terno.
