Technologický gigant Apple čelí v Británii žalobě kvůli cenám v obchodě App Store |
Vestagerová už druhé volební období jako šéfka bruselského antimonopolního úřadu pořádně prohání největší internetové obry. Politička, byť politickou orientací i na tuzemský vkus vcelku levicová, šlape firmám na paty s rozmyslem. Už před pěti lety řekla v exkluzivním rozhovoru pro Lidovky.cz, že „sice má v ruce velké kladivo, to ale neznamená, že s ním musí pokaždé udeřit“.
Po nástupu německo-francouzského duopolu do čela Komise na konci roku 2019 se začala z Bruselu valit regulatorní vlna nových předpisů. Rozdíl mezi tvrdým pískáním pravidel konkurence a přístupem „proregulujeme se k prosperitě“ je hezky vidět na aktuálním případu, kde jde zdánlivě jen o to, jak si budeme kupovat písničky nebo hry na mobilech a počítačích s jablíčkem ve znaku.
Můj obchod, můj hrad
Apple spustil svůj obchod pro aplikace nazvaný AppStore už v roce 2008 a jasně dal najevo, že si bude určovat pravidla hry a prověřovat, jaké aplikace do něj pustí a jaké ne. Hlavním důvodem je bezpečnost, kdy na rozdíl od konkurenčního Googlu a jeho mobilního Androidu prověřuje, že neobsahuje podvodný nebo laicky řečeno zavirovaný kus kódu. Celkově ale za tím stojí filozofie ikonického zakladatele Steva Jobse, který měl vizi ekosystému naprosto dokonalého hardwaru a softwaru, do něhož nemůže jen tak někdo nedokonalý. Vstupenku do něj prodává s iPhonem za nejméně 600 dolarů. A také vybírá mastné poplatky od těch, kdo v něm chtějí něco prodávat.
Má to stále své výhody, jak ukázala i populární aplikace Clubhouse, spuštěná donedávna exkluzivně jen právě pro systém iOS. Stejně tak se opakovaně prokázalo, že uživatelé žijící v jablečném ekosystému jsou ochotni platit mnohem víc než ti od konkurence. Na druhou stranu poplatek 30 procent a to samé za prodeje uvnitř aplikací, třeba jednotlivých čísel novin, sice znamenají, že Applu rostou příjmy v této oblasti už několik let nejvíc ze všech. Zvláště producentům obsahu se ale pochopitelně vůbec nelíbí.
Současný spor odstartovalo vývojářské studio Epic stojící za populární hrou Fortnite, které se proti mobilnímu duu Apple a Google a jejich maržím vzbouřilo. Oba ho poté jednoduše odstřihli a vysloužili si za to žaloby. Zvláště uzavřená jablečná firma má pak problém s tím, že ve svém uzavřeném ekosystému, jemuž vládne pevnou rukou, vynucuje třeba i platby přes svou platformu ApplePay. Na to, že jednoduše nepřijme jinou platební aplikaci, si stěžuje i řada velkých bank. Nelze se proto divit nařčením ze zneužívání monopolního postavení.
Zatímco se v USA rozproudila soudní bitva o mobilní hry, v Evropě si šla na Apple stěžovat populární švédská aplikace pro přehrávání hudby Spotify. A komisařka Vestagerová tentokrát se svým antimonopolním kladivem nezaváhala.
Příliš sešněrovaná Evropa
Evropská komise odpálila koncem dubna bombu, když dala za pravdu Spotify a začala s vyšetřováním Applu právě kvůli AppStore. Hrozí mu pokuta až astronomických 27 miliard dolarů, která se počítá z obratu internetového obra. Už dříve takto EU udeřila především na Google, slavná je ještě dřívější kauza Microsoftu na obou stranách oceánu. Vestagerová si ostatně došlápla už i na Apple, ovšem kvůli utíkání z placení daní. Současná rána může bolet o to víc, že se týká srdce jejich byznysu a může doslova rozbít zeď, kterou kolem něj záměrně postavil ještě Steve Jobs.
Apple versus Epic Games. Technologického giganta čeká zásadní soudní spor, jde o poplatky v App Store |
Navíc už se objevila první žaloba v Británii, jež žádá odškodné pro zákazníky za vysoké ceny, které měl Apple svým monopolem způsobit. Antimonopolní sankce a civilní žaloby jdou v Evropě ruku v ruce a výsledek může být extrémně bolestivý i pro největší firmy světa. Však se také Vestagerová a její přístup těší velkému zájmu právě v USA, kde si ji dávají za vzor nově vládnoucí demokraté. Především vlivná senátorka Amy Klobucharová, která nedávno napsala i knihu právě o internetových monopolech.
Je proto škoda, že právě v EU dnes převládl francouzský přístup vlivného komisaře Thierryho Bretona. Valí se tak na nás celá řada dlouhých a přísných nařízení pod roztodivnými zkratkami DSA, DGA, DMA, jež mají za cíl krotit internetové obry. Mezi řádky pak hlavně chránit velké evropské firmy před těmi americkými. Nevýhoda takového přístupu je, že sešněrování se dotkne všech, včetně těch malých firem v malých zemích, jako je Česko. A pod pokličkou regulace se špatně roste. Mnohem lepší je přísný a spravedlivý rozhodčí, který dohlíží na ty velké, aby nešlapali na konkurenci. Mimochodem, jak Margaret Vestagerová řekla pro Lidovky.cz, už léta nosí v kapse iPhone.
Autor je ředitel Institutu pro digitální ekonomiku.
