Při pobytu v Thajsku jsem chrám navštívila jako turistka. Kolem poledního jsme vstoupili do tzv. kaňonu tygrů. Mniši tam zvířata vodí a tvrdí, že jsou přežraná, a proto usnou. K jejich neškodnosti má přispívat také výchova. Na konci kaňonu je ohraničené území, kam lze vstoupit jen v doprovodu místního dobrovolníka. Ten vás vodí přímo mezi tygry.
Všechna zvířata ležela prakticky nehnutě a měla zpomalené dýchání. Hlavy jim bezvládně padaly. Když jsem pracku jednoho z tygrů zvedla a následně pustila, jasně jsem viděla, že má povolený svalový tonus. A také jsem hned dostala od svého průvodce vynadáno. Zvířata musela být utlumena nějakým sedativem.
O jakékoli záchraně tygrů se tedy opravdu nedá mluvit. První tygr byl možná opuštěným mládětem, kterého se představený kláštera ujal. Další zvířata pro záchranu už ale mniši „vyrábějí uměle“. Když se narodí mládě, hned ho matce odebírají, přitom v jakémkoli záchranném zařízení je nejdůležitější právě přirozený odchov.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.
Text zkrátila redakce Lidových novin.