V lesním ekosystému má ale křovinatý porost svůj nezastupitelný význam.
Křoviska společně s bylinami a travní vegetací tvoří půdní kryt a brání tak odplavování zeminy. Zároveň může opadané listí a bohatý kořenový systém přispívat k tvorbě vhodných forem humusu. Křoviny rovněž přispívají k uchování vhodného porostního klimatu. Keře, zejména na okrajích lesů, poskytují vhodné prostředí pro řadu živočichů. Ve větvích se daří především ptákům, kteří zde nacházejí vhodné podmínky ke stavbě hnízd i k obstarávání potravy.
Trnka obecná (Prunus spinosa) Keř domácího původu dorůstající do výšky jednoho až tří metrů. V Česku se vyskytuje téměř na celém území kromě vysokých horských poloh. Výborně snáší sucho. Kvete ještě před vyrašením listů. Květy silně medují a jsou tak významným časně jarním zdrojem nektaru a pylu pro včely. Na konci léta dozrávají na keři modročerné ojíněné peckovičky - dobře známé trnky, které jsou vyhledávanou potravou ptáků. Pro ptactvo má tento keř i další výhodu, tvoří neprostupné trnité houští ideální k hnízdění.
Střemcha obecná (Prunus padus) Přibližně tři metry vysoký keř roste
nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na provlhčených humózních půdách. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se k výrobě drobných předmětů. Bílé vonné květy jsou po 20 až 30 uspořádané v hroznech. Plody jsou lesklé černě zbarvené peckovice o velikosti do jednoho centimetru. Název střemcha pochází z řeckého pados – mahalebka. Z kůry se vařily léčivé čaje proti dně a z peckoviček odvar pro pocení. Dřevěné uhlí ze střemchy sloužilo k výrobě střelného prachu.
Bez černý (Sambucus nigra) Až sedm metrů vysoký keř roste hojně po celém území republiky, nejvíce rozšířený je v teplejších oblastech. Listy vydávají po rozemnutí nepříjemné aroma. Bílé květy jsou široké 10 až 15 cm a výrazně voní. Červené až černé plody o průměru čtyři až pět mm tvoří část ptačího jídelníčku. Plody využívají i lidé, například k výrobě zavařeniny, vína a likérů. Květy se obalují a smaží podobně jako květák. Všechny části rostliny se dříve využívaly v lidovém léčitelství – pro zmírnění bolesti zubů, horečky nebo kašle, na popáleniny, k zastavení krvácení z nosu.
Líska obecná (Corylus avellana) Hustě větvený keř vysoký tři až osm metrů. Roste dost hojně ve světlých hájích a na slunných stráních zejména v nížinách, ve vysokých horách vzácnější. Vyskytuje se rovněž na okrajích lesa, na pasekách a podél potoků. Na odlesněných plochách zastává roli průkopnické dřeviny. Důležitá je pro včely jako významná medonosná rostlina kvetoucí už brzy zjara v březnu a v dubnu, Plodem je oříšek s vysokým p odílem tuku a bílkovin.
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) Okolo tří metrů vysoký keř, u nás roste v teplé oblasti nížin a pahorkatin. Rozšířený zejména na slunných stráních, okrajích lesů a v prosvětlených porostech, V České republice je zařazen do kategorie ohrožených rostlin. Kvete od dubna do června. Plodem je podlouhlá, maximálně jeden centimetr dlouhá, červená bobule s dvěma, vzácně třemi semeny. Rostlina obsahuje ve všech částech kromě zralých bobulí alkaloidy, zejména berberin, který má antimalarické účinky, potlačuje růst bakterií a snižuje horečku.
VÍTE, ŽE... není tyčkovina jako tyčovina?
Jakmile mlazina dosáhne průměrné výčetní tloušťky (to je tloušťka ve výšce 1,3 m) zhruba 6 cm, dostává se do porostního stadia nazývaného tyčkovina. Od tloušťky 13 cm hovoříme o tyčovině a od 20 cm o kmenovině. Do průměrné výčetní tloušťky 36 cm jde o nastávající kmenovinu, od 36 cm výše o kmenovinu vyspělou. V době, kdy se přírůst dřeva blíží nule, nebo dokonce vlivem hniloby dosahuje záporné hodnoty, mluvíme o kmenovině přestárlé. Pokud stromy vytěžené při výchovném zásahu překračují hranici hroubí, tedy výčetní tloušťky přes 7 cm, nenazýváme již výchovný zásah prořezávkou, ale probírkou. Probírek je celá řada druhů – např. pozitivní (podpora vybraných kvalitních stromů), negativní (odstraňování nekvalitních stromů), úrovňová (se zásahem především do hlavní porostní etáže), podúrovňová (zaměřená spíše do podúrovně) apod. Porosty různých dřevin se probírají různým způsobem, jsou na to vypracovány celé školy. Cíl výchovy je však vždy stejný: vypěstovat zdravý, Smrkový porost po probírce odolný a stabilní porost, který přinese kvalitní produkci dřeva (v hospodářském lese) a zajistí všechny požadované funkce, např. rekreační, půdoochrannou apod. (zejména v lese ochranném a v lese zvláštního určení).