Lektor Evropské akademie v Berlíně Jaroslav Šonka míní, že je rozdíl ve vnímání squatingu společností i squatery samotnými. „U nás není squating brán jako umělecká záležitost, protože neexistuje ideologická základna, která byla na Západě vybudována levicovými umělci již v sedmdesátých letech. Tenkrát se k undergroundové kultuře i způsobu bydlení dostala širší společnost než u nás,“ uvedl Šonka.
Současní čeští squateři nemají na co navazovat a společnost je často vnímá jako jistý druh bezdomovců. Oni sami squating spíše než prostředek k umělecké seberealizaci vnímají jako revoltu proti konzumní společnosti.
Podle Šonky je rozdíl i mezi majiteli nemovitostí. V Česku se se squatery neshodnou. V cizině majitel často u sebe nechá squatery nějakou dobu bydlet. Jejich komunikace vyústí většinou v placení minimálního finančního obnosu za energie.