BRNO/LEDNICE Památkáři museli dát zbourat už postavené lešení kolem slavného minaretu. Na již zahájenou opravu dalní části věže státu kvůli úsporám nezbyly peníze.
„Pokud bychom lešení nechali stát, museli bychom za ně platit. A navíc bychom lidem zkazili výhledy,“ přiznává Jaroslav Černý z brněnského památkového ústavu. Připouští, že je to nejviditelnější dopad úspor v jejich působnosti. „Další ucítíme v jiných místech a na jiných památkách, ty lidé tak bezprostředně neuvidí. Například některé plánované rekonstrukce rozvolňujeme. Je to tristní, ale třeba investici za deset milionů musíme rozdělit třeba do osmi let, což ji samozřejmě v důsledku prodraží,“ dodal.
Minaret skrývá osm „tajemných komnat“ Pro minaret je odložení oprav problém. Znovu se oddálí čas, kdy na sebe mohl začít vydělávat zpřístupněním dosud neveřejných částí. „Letos mohla skončit celá obnova jeho fasády, která už to navíc notně potřebuje. A práce se mohly přesunout dovnitř,“ přiznává kastelánka Ivana Holásková. Jenomže kvůli neopravené fasádě mizí vysněná představa obnovy vnitřních unikátních prostor v nenávratnu.
Uvnitř minaretu se přitom kromě šroubovitého schodiště, kterým na věž denně procházejí desítky a stovky lidí, skrývá i další unikát: osm místností původně vyzdobených ve stylu islámu. Ty jsou však nepřístupné. „Snažil jsem se tam nakouknout, ale na pokladně mi řekli, že tam stejně nic neuvidím,“ svěřil se turista Pavel Spurný.
Má pravdu: unikátní mozaika, která pokrývala podlahy, je už roky sbalená a rozbalit by ji měli až restaurátoři. Jejich zásah a šetrné odstranění pozdějších přemaleb potřebuje i výzdoba stěn osmi místností – na obnovu orientální výzdoby by byly potřeba odhadem desítky milionů korun.
Interiéry už nevidělo několik generací návštěvníků. Zcela zavřené jsou více než čtvrt století. „Největší problémy nastaly, když měl minaret statické potíže. Ty se podařilo zažehnat, ale pomalu mám pocit, že už se naše generace obnovy místností takzvané mešity nedožije,“ říká kastelánka Holásková.
Lichtenštejnové původně v minaretu měli salonky v orientálním stylu, kde servírovali kávu a hostili návštěvy. Později je upravili ve výstavní prostory. Těmi by měly salonky být i po opravě, podrobnou náplň zatím památkáři nepřipravovali, protože se obnova oddálila.
Do Lednice jsou miliony, pomáhají i nadšenci V Lednici letos začne za půl miliardy korun ze státních a evropských peněz jiná významná stavba – oprava barokních zámeckých jízdáren, z nichž se stane společenské a kulturní centrum. Finišují také opravy fasád zámku a dojde také na nutné opravy skleníku. Ministerstvo životního prostředí pravděpodobně poskytne i třicet milionů korun na obnovu zámeckého parku, který však také potřebuje mnohem rozsáhlejší úpravu.
Lednici pomáhají i nadšenci, tak například dostává lepší podobu léta chátrající stylová maurská vodárna mezi zámkem a minaretem. „Snažíme se hledat peníze alespoň na dokončení projektu obnovy vodárny. Dovnitř se ale lidé podívají, zřídili jsme tam malé informační centrum,“ poznamenala Michaela Cibulková z nadačního fondu Ledňáček, který se právě zlepšení situace v „zahradě Evropy“ věnuje.
Také ona se domnívá, že by dokončení oprav minaretu ještě zvýšilo atraktivitu Lednice. „Jsem si tam schopna představit nejen expozici, ale třeba stylovou kavárnu, která by připomněla původní určení těchto prostor pro lichtenštejnské návštěvy a současně by pomáhala vydělat na obnovu parku a jeho památek,“ poznamenala.
Lednice je podle včera zveřejněné informace Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu za loňský rok druhým nejnavštěvovanějším památkovým objektem hned po Pražském hradu, předehnala i Český Krumlov. Některý z lednických prohlídkových okruhů vidělo kolem 350 000 platících návštěvníků.
***
PŘÍBĚH MINARETU Lednický minaret od autora tužky
Minaret v Lednicko-valtickém areálu patří k nejznámějším stavbám jižní Moravy. Vyrostl na přelomu 18. a 19. století jako jedna z romantických staveb tvořících unikátní areál.
* Romantická pověst praví, že se kníže Alois Josef I.
z Lichtenštejna s obcí neshodl na okolnostech stavby kostela, proto na protest postavil minaret.
* Věž měří téměř šedesát metrů a na vrchol vedou tři stovky schodů. Podle pověsti vznikala s pomocí spirálového lešení, o jehož bezpečnosti zedníky přesvědčil jezdec, který na vrchol vyjel na koni. Slavný je i tvůrce minaretu Josef Hardmuth, který proslul i jinak: dal podobu tužce.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno