Problém je, že i když prší, půda není schopná vodu udržet. Koncepce ochrany před následky sucha uvádí, že objem zadržené vody v půdě je o 40 procent menší než v roce 1950.
Stát proto hodlá najít a zmapovat staré drenážní systémy rozseté v zemědělské půdě po celé republice. Jejich smyslem bylo desítky let zbavovat krajinu vody. Dají se však upravit tak, aby vodu zadržely, vsákla se z nich do země. Kvůli pátrání po nich se nad republiku vznesou drony.
„K drenážním systémům neexistuje komplexní dokumentace, nevíme přesně, pod kterými pozemky jsou ani v jakém jsou stavu. Je potřeba to inventarizovat, uvést do digitální podoby a nachystat plán do budoucnosti, včetně nastavení finanční podpory,“ řekl LN ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
S přesností na deset centimetrů
Drony pořídí letecké snímky, z nichž se pak vytvoří kýžená evidence. Z výšky lze rozpoznat, kudy se táhne odvodňovací systém díky odlišnému vzhledu terénu. Tam, kde není povrch zakrytý stromy nebo rostlinami, lze umístění drenážní rýhy určit podle rozdílné vlhkosti okolní půdy. Je-li plocha překrytá vegetací, hraje roli to, jak porost vypadá – jeho barva, hustota, výška nebo vitalita. Rostliny nad drenáží vypadají jinak.
„Na pozemcích s mírným svahem by mohly odvodňovací strouhy současně pomoci vodu zadržovat v půdě,“ řekl Jurečka.
„Tímto způsobem je možné drenážní systém identifikovat pouze za určitých konkrétních, optimálních podmínek, ne kdykoliv a kdekoliv,“ upozorňuje vedoucí oddělení hydrologie a ochrany vod z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) Pavel Novák. Nicméně pokud jsou vhodné podmínky, díky dronu je možné identifikovat drenážní stavbu s přesností na deset centimetrů.
