Ministerstvo práce a sociálních věcí i Evropská komise to chtějí změnit. Opírají se o studie, podle nichž má větší péče otců o děti přínosy ekonomické i společenské: vyšší porodnost, lepší partnerské soužití a nižší rozvodovost.
Zaměří se proto na řešení platových rozdílů, motivační benefity pro otce na rodičovské či zavedení nepřevoditelného volna pro oba rodiče. „Už od roku 2016 realizujeme projekt 22 % k rovnosti,“ říká Zuzana Jentschke Stöcklová z MPSV.
V Norsku čerpá rodičovskou dovolenou 90 procent otců
Současný stav diskriminuje nejen otce, kteří by „rodičovskou“ rádi čerpali, ale i matky, jež musejí přerušit kariéru. „Stojí-li běžná rodina před volbou dostávat rodičovský příspěvek maximálně 11 400 korun místo 20 000,– nebo 30 000 korun, což jsou zaokrouhlené mediány mezd žen a mužů, je odpověď pro většinu jasná,“ uvedl ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára.
Třeba v Norsku, kde rozdíl platů nečiní ani 15 procent, čerpá rodičovskou dovolenou 90 procent otců. Napomáhá k tomu i systém, kdy ze 49 až 59 týdnů placené rodičovské náleží nejméně deset týdnů jen matce a stejný čas jen otci. V Německu, kde při zapojení obou dostane rodina k roční rodičovské dva měsíce příspěvků navíc, využívá čas na péči o dítě pětina otců.
„Pozitiva jsou nezpochybnitelná, ať už jde o prohloubení vztahu s dítětem, či větší úctu k práci ženy v domácnosti. Muž si však musí zvyknout, že není ten, kdo zaopatřuje rodinu. Může narazit na nepochopení a táta v teplákách může ztratit kouzlo i v očích ženy,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Irmanovová.
