Aby bratr zesnulého prezidenta Lecha Kaczyńského nezůstal ve své snaze osamocen, potřebuje najít zahraniční spojence. Z visegrádské skupiny, která má v rámci EU řadu podobných strategických zájmů, se nabízí Česko. Zdejší politici ale plán svých sousedů na otevírání dávno srostlých válečných jizev odmítají.
LN kvůli citlivému tématu oslovily nejvyššího politického představitele – prezidenta Miloše Zemana.
Když Židé, proč ne my? Polsko požaduje reparace za zničení Varšavy, Berlín odmítá |
„To je hypotetická otázka. Samozřejmě bych se seznámil s argumenty polské strany. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tato záležitost není v česko-německých vztazích tématem. Zvláště po česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli. Tuto deklaraci vysoce oceňuji,“ odpověděl na dotaz, jestli by Kaczyńského iniciativu podpořil.
Prezident si uvědomuje rozsah škod, které válka Polsku přinesla. „Nacistická okupace Polska byla mimořádně brutální a pro polský národ devastační,“ uvedl Zeman. Úvahy o vznesení nároku na reparace však považuje za čistě polskou vnitřní záležitost, kterou mu nepřísluší komentovat.
Minulost patří historikům
Na česko-německou deklaraci, kterou v roce 1997 podepsali tehdejší premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl, se odkazuje také ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Deklarace tyto otázky jasně uzavřela a díky tomu máme tak dobré vztahy už řadu let. Minulost jsme přenechali historikům a řekli jsme si, že se budeme věnovat budoucnosti. To se nám bohatě vyplatilo a není důvod na tom nic měnit,“ uvedl šéf diplomacie.
Důraz na dobré vztahy klade také šéf opozičních Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Jsme 72 let od konce druhé světové války. Jak dlouho bychom měli tyto otázky otevírat?“ ptá se.