V Česku se to týká například řek Labe, Vltavy, Jihlavy, Svratky nebo Tiché Orlice. Na Slovensku je dřívější výrobou polychlorovaných bifenylů (PCB) zasažena vodní nádrž Zemplínská šírava.
„Na postižených lokalitách byl pozorován zvýšený výskyt intersexu (se znaky obou pohlaví), abnormalit u pohlavních žláz, současný výskyt samčích i samičích buněk, zmenšení pohlavních žláz u samců či snížená hladina samčích hormonů,“ řekla LN Klára Hilscherová z centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně.
Mění se pak i chování ryb: „feminizovaní“ samci nejsou tak agresivní a soutěživí, mívají také horší kvalitu spermií, což v součtu vede ke zhoršování plodnosti.
Rybí „mezipohlavnost“ byla u nás již prokázána na populaci parmy obecné, pstruha obecného či jelce tlouště. Brněnští vědci spolu s kolegy z Ostravské univerzity dokonce našli v jedné severomoravské nádrži ohrožené raky bahenní, kde intersexuální rysy vykázalo až 18 procent jedinců!
Globální zvýšení zájmu o problematiku škodlivin přinesl nedávný britský výzkum. Každá pátá ryba testovaná v anglických řekách má prý transgenderové a oboupohlavní rysy, což způsobují tyto chemikálie, uvedl profesor Charles Tyler z Exeterské univerzity. Věnoval se výzkumu plotic v 50 lokalitách.
Chybějí závazné limity
Mnoho škodlivin sice zachytí čističky odpadních vod, ale zdaleka ne veškeré. „Současné technologie čištění odpadních vod bohužel nejsou schopny všechny tyto látky úplně odstranit. Koncentrace sloučenin jsou sice relativně nízké, nicméně řada z nich je schopna ovlivňovat organismy i v malých koncentracích,“ upozorňuje přední odborník Tomáš Randák z Jihočeské univerzity a její fakulty rybářství a ochrany vod.
Podle něj pak látky mohou dohromady vytvořit silný „koktejl“. „V některých malých tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných vod z čističek, může tento ,koktejl‘ ovlivňovat například rozmnožování vodních živočichů anebo i jejich chování,“ potvrzuje Randák s tím, že i v Česku se lze s „hermafrodity“ setkat.
Monitoring látek je věcí daného povodí, těžko lze stavy porovnávat. „Pro tyto látky nejsou na úrovni Evropské unie (ani ČR) legislativně stanoveny žádné závazné limity, a to ani v tocích, ani ve vypouštěných odpadních vodách. Jde zatím o problematiku řešenou na úrovni vědeckých studií a výzkumů,“ říká Jana Taušová z ministerstva životního prostředí.
Ekotoxikologové též zkoumají, zda disruptory nemohou mít vliv také na zhoršenou plodnost či nemoci u lidí.
