Teď si ale (polo)státní firmy našly kličku, díky níž se mohou veřejného dohledu zbavit. A paradoxně jim to svým nálezem umožnil Ústavní soud.
Triku mohou využít všechny státní, krajské či obecní firmy, které prodají byť jedinou akcii soukromému majiteli. Firmy s roztříštěnou vlastnickou strukturou totiž nemusí, na rozdíl od plně státních, odpovídat na dotazy podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zabetonování údajů
Příkladem je třeba společnost Centrální zdravotnická zadavatelská (CZZ), která zajišťuje centrální správu a dodávky zdravotnického materiálu do krajských nemocnic Královéhradecka v objemu 150 milionů ročně. Pro přepravu využívá soukromou firmu NemLog, ale o smlouvách s ní může mlčet, přestože protáčí veřejné peníze.
Právě jedno procento CZZ vlastní firma NemLog a zbylých 99 procent Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, plně vlastněný hejtmanstvím. Třešničkou na dortu je, že jednatel CZZ Milan Zápotocký je zároveň jediným akcionářem a členem představenstva soukromé společnosti NemLog. Zápotocký tak jedná jménem obou firem.
Nadační fond proti korupci se déle než rok snažil získat informace o jejich smlouvách a toku milionů mezi firmami. Díky „jednoprocentní kličce“ se ale CZZ může chovat jako plně soukromá firma. Nemusí sdělovat, jaké smlouvy uzavírá ani kolik za ně platí.
