Kdyby hrozbu skutečně naplnila, hoch by se stal jedním z 1800 kluků a holčiček, kteří jsou v průměru každoročně přijati do domovů pro děti do tří let, takzvaných kojeneckých ústavů. Statistiky přitom ukazují, že v zařízeních poskytujících těm nejmenším specializovanou zdravotnickou péči končí mnoho dětí zbytečně. Asi 70 procent z nich se totiž vrátilo předloni do vlastních rodin. Dalších asi 10 procent dostalo rodinu náhradní.
Novorozenec - ilustrační foto.
Vláda v demisi dala najevo, že kojenecké ústavy rušit nechce
Podle ředitelky SOS dětské vesničky Jindry Šalátové toto číslo ukazuje, že zdraví většina dětí z kojeneckých ústavů odbornou zdravotnickou péči nikdy nepotřebovala, jinak by jich tolik nemohlo přejít zpět k rodině. „Pokud se po čase vracejí domů, v té rodině musel být nějaký problém, když dítě skončilo v kojeneckém ústavu. Pak by bylo jednodušší začít s rodinou pracovat v momentě, kdy hrozí riziko, že u nich nebude moci zůstat. Je to efektivnější a levnější,“ tvrdí. Česko je přitom jednou z posledních zemí EU, kde je možné nejmenší děti do dětských center umisťovat.
Vláda v demisi už ovšem dala najevo, že rušení kojeneckých ústavů nechystá. A ministerstvo zdravotnictví si nepříznivá data vykládá po svém. Podle jeho mluvčí Gabriely Štěpanyové svědčí návrat čtyř pětin dětí do vlastní rodiny o kvalitě a komplexnosti poskytnuté péče.
Jenže do kojeneckých ústavů se dostává jen třetina dětí z ryze zdravotních důvodů. U další třetiny hrají roli jak zdravotní, tak sociální důvody a další třetina dětí se předloni ocitla v ústavu ze sociálních důvodů. Tedy kvůli chudobě.
