Výzkum veřejného mínění ale ukazuje, že většině obyvatel Česka zakouřené restaurace nechybí. LN mají exkluzivně k dispozici šetření agentury STEM pro ministerstvo zdravotnictví, podle kterého zákaz nevadí dvěma ze tří dotázaných (68 procentům). Nevadí dokonce ani většině občasných kuřáků, přesně 62 procentům z nich. A pokud se v lokále servíruje jídlo, považuje zákaz za správný 78 procent lidí.
Na vylidnění si kvůli zákazu stěžují hlavně venkovské podniky. Průzkum ukázal, že každý pátý chodí do hospody méně často než dřív nebo nechodí vůbec. Zároveň však výzkum dokumentuje, že stejný podíl lidí, tedy pětina, opět do hospod začala chodit nebo chodí častěji. „Nám skutečně nikdo nedal žádná relevantní data o tom, že by se kvůli kouření zavíraly hospody,“ potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru pro LN.
V Česku kouří denně asi 27 procent lidí nad 15 let, zhruba každý třetí muž a každá pátá žena. Pravidelný kuřák vykouří denně asi 11 cigaret, občasný či příležitostný pak méně než cigaretu denně.
Sněmovna v pátek začne jednat o návrhu Marka Bendy (ODS), který má protikuřácký zákon zmírnit. Umožnil by majitelům malých výčepů a barů (do 80 metrů čtverečních), kde se nepodává jídlo, aby se sami rozhodli, zda chtějí mít kuřáckou, či nekuřáckou provozovnu. A povolil kuřárny. Lékaři přitom tvrdí, že zákaz funguje: infarktů ubylo o 13 procent.
