Pobouření vyvolával zejména fakt, že se oslav účastnil i nejvyšší představitel EU Jean Claude Juncker, ovšem jako čestný občan Trevíru. Českým reakcím vévodila kritika akce od bývalého prezidenta Václava Klause, který před uctěním památky slavného německého emigranta varoval přímo v Trevíru na protestní akci protiimigrační Alternativy pro Německo. Podle něj se marxismus vrací především v podobě ekologických hnutí a bojů za lidská práva homosexuálů, pod zelenými a duhovými prapory.
Marxovy narozeniny se však připomínaly i v Praze. Na konferenci Dvě století Karla Marxe vystoupil třeba Michael Hauser z Filosofického ústavu Akademie věd, který má na Facebooku úvahu, že volby v Československu v roce 1946 umožnily „nastolit mocenskou a vlastnickou přeměnu směrem k egalitární (rovnostářské) společnosti v únoru 1948“, a tudíž může mít i dnes smysl chodit k volbám. S Klausem se však shodne v tom, že Marxův vliv je stále výrazný. „Neznám jiného myslitele, který byl tolikrát pohřben a tolikrát vstal z mrtvých. Dnes je opět naživu a vysvětluje mrtvé body současného kapitalismu,“ tvrdí Hauser.
Třebaže Junckerova účast v Trevíru se v tuzemsku chápe hlavně jako políček obětem komunismu, řada českých intelektuálů se stále k Marxovu dílu vrací. Nejvýraznější z nich je esejista a bývalý emigrant Václav Bělohradský. Na Marxovi si cení hlavně výklad fetišismu jako základní krize Západu. „Žijeme ve fetišistickém vztahu ke zboží, kvůli kterému jsme schopni zničit klima na planetě, zničit pitnou vodu a zničit celou planetu,“ řekl LN profesor Bělohradský.
Naopak konzervativec Roman Joch se domnívá, že se Marx mýlil jak ve filozofii, tak i v ekonomii. A vyčítá mu, že je minimálně intelektuálně odpovědný za zločiny stalinistů a maoistů.
