Od roku 2015 prošlo zkoumáním pět tisíc chlapců a děvčat ve věku 17–21 let z moravských středních škol a učilišť. Výzkumníci sledovali nejen výšku, ale i podíl svalové hmoty a tuku. Navíc studenti vyplňovali dotazníky s otázkami na frekvenci stravování ve školních jídelnách, četnost konzumace vybraných potravin či vzdělání rodičů.
Ukázalo se, že centimetry umladých žen, které patřily mezi čtvrté nejvyšší na světě, míří zase směrem dolů, aktuálně v průměru dosahují 166,3 cm. U mužů sice růst pokračuje, avšak zpomalil. Nyní dosahují 180,1 cm a ve světovém žebříčku jsou na desáté pozici.
Důvody je podle jednoho z autorů výzkumu Pavla Grasgrubera třeba hledat zejména v tom, jak je či není kvalitní strava obyvatelstva. Geny totiž naši výšku ovlivňují zhruba z 80 procent, na zbývajících dvaceti procentech se podílí zejména výživa a s ní související sociální postavení či lékařská péče.
Z bádání brněnských vědců vyplynulo, že evidentní je souvislost mezi růstem a konzumací školních obědů. Za snižováním tělesné výšky dívek pak mohou stát nejrůznější diety, které děvčata začínají držet už s nástupem puberty. Podle výzkumu Factum Invenio opakovaně drží dietu každá desátá jedenácti- až dvanáctiletá dívka, v patnácti letech už je „dietářek“ skoro třetina.
„Špatná výživa růst výrazně brzdí, až zastavuje, obezita mění profil růstu – urychluje nástup puberty a zkracuje její průběh. Obojí pak negativně ovlivňuje finální výšku,“ uvedl už dříve Petr Sedlak z Univerzity Karlovy.
Brněnský výzkum přinesl i další zajímavá fakta. Děti z vysokoškolsky vzdělaných rodin jsou vyšší a štíhlejší. Obezita je naopak s těmito faktory zcela v protikladu. Obézní děti jsou málo fyzicky aktivní, nechodí na obědy, jedí bílkoviny horší biologické kvality a péče rodičů o jejich denní režim, jako je například příprava svačin či placení obědů, je na mnohem nižší úrovni.
„Třídu gymnazistů a stejně starých učňů můžete od sebe v podstatě rozlišit pouhým pohledem. Druzí zmínění jsou totiž obéznější a menší. Potvrzuje se tak, že obezita je problémem nižších sociálních vrstev, které se živí levnou, nekvalitní stravou s velkým podílem prázdných kalorií,“ dodává Grasgruber a popisuje, jak opolední pauze na jenom brněnském učilišti pozoroval frontu žáků před bufetem, kteří si odtamtud kobědu odnášeli koblihy a čipsy.
