Jak známo, většina lidí na průměrnou mzdu nedosáhne, protože ukazatel zkreslují vysoké mzdy těch nejlépe placených. Nejnovější čísla však ukazují, že ještě rychleji roste medián, tedy příjem, který pobírá člověk přesně uprostřed řady, do níž by se srovnaly mzdy a platy lidí v ekonomice od nejnižších po nejvyšší. Medián vzrostl meziročně o 9,4 procenta – na 27 236 korun. To znamená, že hůře placeným lidem rostou mzdy rychleji. Důvodů je několik.
KAMBERSKÝ: Sedláci a hlupáci. Za pět let vzrostl „státní“ plat o polovinu |
Velký vliv má růst platů ve veřejné sféře. „V odvětvích jako školství, zdravotnictví a veřejná správa vesměs rostly mzdy dvojciferným tempem. Drtivá většina ostatních odvětví vykázala mzdový růst opět procentních bodů nižší, tedy mezi šesti a osmi procenty,“ doplňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Navíc od příštího roku stát přidá zaměstnancům v průměru osm procent.
„Vývoj platů ve veřejné sféře se odvíjí od politické reality, růst mezd v soukromém sektoru reaguje na reálnou situaci na pracovním trhu,“ doplňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Problémem jsou i chybějící zaměstnanci. Zatímco práci hledá 231 tisíc lidí, volných míst je 310 tisíc. A dalším významným faktorem jerůst minimální mzdy. Ta se od srpna roku 2013 zvyšovala už pětkrát na dnešních zhruba 12 200 korun. Dobrá zpráva pro zaměstnance má ale i stinné stránky. Problém podle ekonomů je, že současný růst mezd a platů je už teď dlouhodobě neudržitelný. Navíc zvyšování platů ve státní sféře nutí firmy, aby i ony přidaly svým zaměstnancům, jenže ti si na přidání fakticky „nevydělají“.
„Mzdy vekonomice rostou už výrazně rychleji než naše schopnost vyrábět či obsluhovat stále rychleji, smenšími ztrátami, chybami aprodávat výrobky za vyšší ceny, tedy s vyšší přidanou hodnotou,“ upozorňuje například ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
