Kurzívou tištěný sloupek o délce necelé dvě normostrany popisuje, jak vypadaly schůzky mezi premiérem Antonínem Švehlou a prezidentem T. G. Masarykem. Ten se o den dříve stal potřetí československým prezidentem, a to ve volbě, která byla vůbec nejtěsnější ze všech prvorepublikových prezidentských voleb. Hlavní zásluhu na Masarykově zvolení měl právě tehdejší ministerský předseda Švehla.
  |
Rukopis Čapkova článku spolu s řadou dalších objevily LN v pozůstalosti po prvorepublikovém šéfredaktorovi Lidových novin Karlu Zdeňku Klímovi (1883–1942). Tu stále vlastní Klímovi potomci a nebyla nikdy zkoumána literárními historiky.
Objev přichází v době, kdy si Lidové noviny připomínají nejen 125. výročí svého založení (16. prosince 1893), ale také 80. výročí úmrtí svého nejslavnějšího autora. Karel Čapek zemřel na Boží hod roku 1938.
Text podepsaný šifrou O.
Literární historiky objev překvapil, protože Čapkovo dílo je velmi dobře zmapováno. Článek není uveden v soupisu Čapkova díla, který v roce 1990 vydal Boris Mědílek, a nenajdeme ho ani v Čapkových sebraných spisech, které vycházely v 80. a 90. letech minulého století. Jak mohl článek uniknout pozornosti badatelů? Podle literárního historika a editora Čapkových spisů Jiřího Opelíka je důvod prostý: „Článek vyšel pod šifrou O. a pod touto šifrou Karel Čapek neotiskl jediný text. Sloupek podepsaný O. nikdo nečetl s tímto předpokladem, prostě přeletěli jej.“
