„Škola stejně nevyváží čas, který děti tráví na mobilech doma. Zákaz ve školách ničemu nepomůže,“ domnívá se naopak Martin Provazník, zástupce ředitele pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí.
Dva přístupy, které odrážejí komplikovanou situaci českého školství. Učitelé si stěžují, že každý den svádějí během výuky nerovný boj o pozornost žáků. Proti nim stojí mobily, tablety i chytré hodinky.
Nejde jen o náctileté studenty, kteří se bez internetu neobejdou. Podle průzkumů dostávají dvě třetiny dětí první mobilní telefon již ve věku od 6 do 9 let.
„Vzděláváme generaci Z, na jejíž výchově se nepodílí jen rodina a škola, ale i internet,“ říká Jan Kršňák z Institutu pro podporu inovativního vzdělávání.
Francouzští kantoři už mají po problému. Tamní parlament mobily i chytré hodinky žákům na základních školách plošně zakázal. Česko se cestou legislativního příkazu, zdá se, nevydá. „Ministerstvo školství zatím neuvažuje o žádných změnách,“ napsala LN mluvčí resortu Aneta Lednová.
Záleží tak na každém řediteli nebo učiteli, jak se k moderním technologiím postaví. A ti se zatím shodují na jediném: „Ujel nám vlak.“ Podle Kršňáka se celá debata musí konečně dostat na úroveň 21. století: „Cílem by mělo být využívat více moderních technologií v hodinách.“
Tento přístup se vůbec nelíbí neurologovi a ombudsmanovi pro zdraví Martinu Janu Stránskému: „Používání moderních technologií v dětském věku má přímý vliv na utváření mozku,“ říká. Nezletilým podle něj hrozí chudší vyjadřování, poruchy pozornosti, deprese a nižší IQ.
