Bohemian Rhapsody, životopisný snímek o frontmanovi skupiny Queen Freddiem Mercurym, tento týden překonal sci-fi velkofilm Avatar a stal se nejvýše postaveným zahraničním filmem v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů u nás po roce 1989. Nad ním stojí už jen zřejmě navždy „nesestřelitelné“ kasaštyky Tankový prapor a Černí baroni. Zlaté časy návštěvnosti v kinech jsou pryč a nové filmové hity, které by provětraly vrchní patra žebříčku návštěvnosti, se objevují v rozestupech mnoha let.
Posledními přírůstky do top 20 byly snímky Anděl Páně 2 (2016), Ženy v pokušení (2010) a Vratné lahve (2007). Ne náhodou všechny české: tuzemští diváci preferují domácí kinematografii dlouhodobě. Na Bohemian Rhapsody se však do konce roku vypravil každý desátý Čech. A podle nejnovějších údajů snímek u nás vidělo 1 351 432 diváků, tedy dokonce každý osmý, přičemž celkové tržby činí přes 209 milionů korun.
Důvodů tak vysoké návštěvnosti je několik. „Bohemian Rhapsody je film určený pro kina a divácký zážitek v kvalitně ozvučeném a plném sále s velkým plátnem se vůbec nedá srovnávat s domácí projekcí na sebekvalitnějším zařízení,“ říká Petr Slavík ze společnosti CinemArt, která snímek u nás distribuuje. „Mnozí diváci pak neváhají se na film přijít podívat podruhé, potřetí a předávají pak svůj pozitivní zážitek z kina svým přátelům, kolegům a rodinám.“
Díky této „šuškandě“ týdenní návštěvnost filmu od listopadové premiéry stále nijak zvlášť neklesá. U většiny titulů přitom vydrží sotva pár týdnů: druhý nejúspěšnější film loňska Avengers: Infinity War nabral téměř všechny své diváky během čtyř týdnů od premiéry. Za první víkend uvádění, pro většinu filmů klíčový, nasbíral 35 procent návštěvnosti, zatímco Bohemian Rhapsody jen 7 procent.
Ale distribuční zvyklosti stranou, daleko nejdůležitějším faktorem úspěchu Bohemian Rhapsody je jistě enormní obliba skupiny Queen, která zasahuje nejširší vrstvy společnosti.
„Byli jsme si vědomi mimořádné popularity skupiny Queen, záběr jejích fanoušků, a tedy i diváků filmu je jak věkově, tak stylově velmi široký. Vždyť je to skupina, kterou znají a také poslouchají téměř všichni,“ říká Slavík.
„Hudba Queen byla výtečná už ve své době a postupně se ukázalo, že je i nadčasová,“ vysvětluje neutuchající oblibu skupiny hudební publicista Jaroslav Špulák. „Je to kapela z doby, kdy měla hudba smysl, poslání, emoce a kladla důraz na melodie, proto jsou její písně dodnes velmi hrané a posluchačsky příjemně nakažlivé. Jsou prostě melodicky i aranžérsky nápaditější než současná světová produkce, která by měla oslovit mladé posluchače. Proto si i mladí hudební fanoušci po prvním či druhém poslechu oblíbí legendy. Snadno jimi pronikne autorská poctivost a upřímnost výpovědí.“
Zpětnou vazbu na současnou popularitu Queen má z první ruky Michael Kluch, zpěvák oblíbené Queen tribute kapely Queenie, která vystupuje po celé Evropě. „Queen tvořili nadčasovou muziku,“ shoduje se se Špulákem. „Jedni mají naše vystoupení rádi, protože jejich koncerty zažili, a druzí zase naopak proto, že na jejich koncerty nemohli.“
Kluch pro skupinu Queenie odmítá termín revival. „V České republice obor revival své místo stále ještě hledá,“ říká. „Pamatuji si, když jsem poprvé v životě, dávno před založením Queenie, viděl revival kapely Queen a sám sobě jsem tehdy pokládal otázku, proč se ten zpěvák vizuálně stylizuje do Mercuryho, když má nadváhu a pleš. Nevím, zda to nějak souvisí s historií české kultury ve smyslu nejrůznějších estrád, ale vzít si na sebe žluté sáčko zkrátka nestačí. O různém upravování muziky, aby ji daná kapela byla vůbec schopna zahrát, ani nemluvě.“
Celý text o fenoménu Queen si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 25. ledna.
V magazínu dále najdete:
|
