Neochota přiznat, kolik toho lidé skutečně vypijí, generuje v posledních letech dvě rozporné zprávy. Podle jedné, která se opírá o oficiální statistiky o výrobě adovozu alkoholu, jsou Češi v Evropě na špici v jeho spotřebě; víc vypijí už jen Litevci.
Plná, silná, nízkoalkoholická. Od prosince se změní názvy piv |
Podle druhé, založené na dotazníkovém šetření, se země spotřebou alkoholu řadí spíše k evropskému podprůměru. Jeden pohled pochopitelně prezentují zdravotníci a jiný zase výrobci alkoholu.
Z porovnání obou údajů pak vychází jediné – tuzemský piják v dotaznících a u lékaře přizná jen každý druhý drink.
„Myslíme si, že lidé mají tendenci svoje odpovědi přizpůsobit. Každopádně konzumace alkoholu bude vyšší, než co nám vychází z dotazníků, protože to jsou subjektivní hodnocení. A čím víc alkoholu lidé konzumují, tím méně to přiznávají,“ říká Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
Ve skutečnosti tedy Češi tvoří evropskou špici v pití alkoholu a projevuje se to i na jejich zdraví. Vědci spočítali, že pokud by tu lidé popíjení a kouření omezili, průměrná očekávaná délka jejich života by se zvýšila o 3,5 roku.
Chronická konzumace alkoholu totiž zhoršuje krevní tlak, vede k obezitě, cirhóze jater a vyššímu riziku nádorů. Je také častou příčinou nehod a sebevražd. Kouření se přidává, protože jde zpravidla ruku v ruce s popíjením.
