V některých místech je vysloveně bažina, člověk musí dávat pozor, kam šlape, aby se nezařadil mezi lidi, koně či traktory, kteří tu už zapadli.
Zjevně je to mokřad, ale berní úřad to tak jednoduše nevidí. Optikou finanční správy je to ostatní neplodná půda, která se přísně daní.
Slatiniště se zachytilo o terminologické trní. Na jedné straně ministerstvo životního prostředí dává miliardy na dotace, aby se mokřad do krajiny vracel. Je to vynikající stavební kámen v boji proti suchu: vyrovnává teplotu v okolí, zvládne zadržet vodu a funguje jako obrana před jejím nedostatkem inadbytkem při záplavách, chrání před půdní erozí, coby přirozený filtr vodu čistí.
  |
Podle odborníků umí močál hospodařit s větším objemem než kdejaká betonová nádrž – deset metrů krychlových mokřadu zvládne uchovat a postupně pouštět až devět tisíc litrů vody.
O to znepokojivější je zjištění, že když je bažina v katastru vedená jako neplodná plocha, berní úřad ji za krajinotvorný prvek nepovažuje a nasazuje na ni natvrdo základní sazbu dvou tisíc korun na hektar.
Na paradox LN upozornil šestašedesátiletý zemědělec Miloš Honců, jemuž bažinaté pozemky poblíž Harrachova patří. „Směrnice od Generálního finančního ředitelství mluví o osvobození od daně z nemovitosti u pozemků, které nelze žádným způsobem využívat. A tam stojí, že i budoucí možné využití je důvod k tomu, aby se danilo. Takže mokřad je vsoučasné době propagovaný, že je důležitý pro ochranu životního prostředí, a stát vás zároveň za to trestá,“ popisuje, když obhlíží svých šestatřicet hektarů.
