Vyšetřovatelé však přišli na způsob, jak ze šifrovaných dat vytáhnout informace. LN to zjistily z materiálů ke korupční kauze kolem veřejných zakázek městské části Brno-střed, v níž policie před dvěma týdny obvinila devět osob v čele s bývalým radním z hnutí ANO Jiřím Švachulou.
Útočil na elitní policisty a spustil operaci Stoka. Detektivové rozmluvili tajemného brněnského podnikatele |
„Komunikace ve skupině podezřelých probíhala při respektování hierarchie a konspirace na úrovni osobních setkání, prostřednictvím telefonických kontaktů včetně zasílání datových zpráv a za využití mobilních aplikací, zejména Threemy, Viberu a WhatsAppu,“ napsali vyšetřovatelé ke skupině obviněných v jednom z dokumentů, který mají LN k dispozici.
Získané poznatky nastartovaly operaci Stoka, v jejíž jedné větvi jde o brněnské zakázky a ve druhé se řeší tendr na provoz mýta.
Když pak kvůli trestnímu stíhání vyšetřovatelé zajistili Švachulovi majetek, obstavili mu účty a podíly v nemovitostech.
Při pátrání po jeho jmění se kriminalisté podivili nad jedním z kont, na kterém vystopovali 25 milionů korun.
Vyšetřovatelé zajistili nemovitosti brněnského politika Švachuly. Čelí obvinění z korupce |
Dvacetimilionovou položku z toho představovaly peníze, které Švachulovi poslala brněnská firma GEEN DZ. O té LN informovaly v červenci 2017 v případu Liglass, v němž šlo o výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu.
Za tehdy neznámou společnost Liglass Trading CZ přitom lobbovali u vysoce postavených kyrgyzských politiků prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář.
Skupina GEEN se o výstavbu elektráren v Asii zajímala už v roce 2016. Uspěl však až o rok později Liglass, jenž byl „vyzbrojený“ přímluvou Hradu.
Jak se Švachula ke zmíněným penězům dostal? Začátkem roku 2017 prodal brněnskou energetickou firmu Rouchovanská sluneční, která na Třebíčsku vybudovala fotovoltaickou elektrárnu, jiné brněnské společnosti GEEN DZ, tehdy pod názvem Decentrální Zdroje. Švachula za to inkasoval právě 20 milionů, jež dle nynějších zjištění policie obratem převedl na konto své matky Ludmily N. (redakce zná její plné jméno).
Policie v dokumentech, které mají LN k dispozici, konstatuje, že v době policejní razie (7. března 2019) zůstávalo na účtu Švachulovy matky 13 milionů.
Švachula je nyní ve vazbě a jeho advokátka Světlana Žabenská nechce detaily vyšetřování klienta komentovat.
Zakázky za 180 milionů
V případu Stoka, který vedou Národní centrála proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jde o ovlivňování veřejných zakázek v Brně – zejména v městské části Brno-střed, ale i v městských společnostech patřících „velkému“ brněnskému magistrátu.
Server iRozhlas.cz uvedl, že Švachulova skupina „přihrála“ firmám zapojeným do podvodů zakázky za 181,2 milionu korun. Organizovanáskupina si svým jednáním měla neoprávněně přilepšit nejméně o 17 milionů korun; z toho minimálně 8,8 milionu korun mělo jít do kapsy Švachulovi.
Nemusí to ale být zdaleka vše – teprve další policejní pátrání ukáže, o jakou celkovou částku mohlo jít. „Policejní orgán ani státní zástupce nemá v současné době dostatek informací k tomu, aby identifikoval, jaký byl celkový výnos z vyšetřované trestné činnosti a jaký podíl na tomto celkovém výnosu připadl obviněnému Jiřímu Švachulovi, s výjimkou dosud jemu přičítanému neoprávněnému prospěchu ve výši nejméně 8,8 milionu korun,“ stojí v policejních dokumentech souvisejících s domovní prohlídkou u někdejšího sponzora ANO a bývalého radního Brno-střed.
Ale zpět ke Švachulově obchodu s firmou GEEN DZ. Na jméno této firmy LN upozornily v létě 2017 při pátrání v kauze Liglass. Tehdy se ukázalo, že Pražský hrad podpořil v oboru neznámou českou firmu Liglass Trading CZ v souboji o výstavbu kyrgyzských vodních elektráren.
LN získaly v metropoli Biškek desítky stránek dokumentů, ze kterých vyplynulo, že již na začátku roku 2016 skupina českých byznysmenů o kyrgyzský superkontrakt za 12 miliard korun usilovala. Tehdy však bez úspěchu.
Nová role
Klíčovou figurou příběhu se ukázal být podnikatel Jiří Vojtěchovský. O stavbu se v roce 2016 zajímala česká společnost GEEN General Energy (dnes GEEN Holding, kam spadá i GEEN DZ). V Kyrgyzstánu si kvůli tomu vytvořila pobočku GEEN-KG. Jak ukázaly výpisy z rejstříku kyrgyzských firem, jejím zakladatelem byl právě Vojtěchovský.
Kyrgyzskému ministerstvu zahraničí se však skupina GEEN nezdála. Úřad proto firmu zkontroloval a konstatoval, že její finanční situace není natolik uspokojivá, aby ji mohl ministerstvu ekonomiky doporučit jako ideálního partnera pro výstavbu elektráren.
V roce 2017 se však Vojtěchovský najednou objevil v nové roli – generálního ředitele firmy Liglass Trading CZ, která později zakázku získala. Nakonec ji ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl kvůli neplnění podmínek.
Zajímavé bylo porovnat kondici obou společností. Zatímco skupina GEEN v roce 2014 vydělala 38 milionů, hospodaření Liglassu se v ten samý rok propadlo do milionové ztráty.
Vojtěchovský však v nové pozici získal přímluvné dopisy od českého ministerstva průmyslu a především od kancléře Vratislava Mynáře. Firmu Liglass zmínil i prezident Miloš Zeman v rozhovoru s kyrgyzským protějškem. Mediální zástupce prezidentské kanceláře Vít Novák nyní LN vzkázal, že Mynář zná Švachulu jen z médií a nikdy s ním nehovořil.
Mluvčí skupiny GEEN Roman Binder uvedl, že Švachulova kauza s firmou nesouvisí. „GEEN elektrárnu od pana Švachuly koupil v roce 2016. Elektrárna byla koupena za srovnatelných podmínek, jako jiné projekty v portfoliu společnosti. Toto byl jediný obchod, který spolu strany uzavřely a kde přišly do kontaktu,“ dodal Binder.
Majitele a šéfa skupiny GEEN Aleše Mokrého v minulém týdnu krajský brněnský soud nepravomocně odsoudil za dotační podvody k šesti letům vězení. Mokrý nicméně trvá na tom, že je nevinný.
