V boji s kůrovcem se Česko rozdělí na dvě zóny. Kalamita je v sedmi krajích |
Katedra ekologie lesa České zemědělské univerzity se nyní podílí na vědecké studii, na níž pracuje několik zemí střední Evropy. Průběžné poznatky ukazují, že tuzemská krajina šla lýkožroutové kalamitě dlouhodobě naproti.
„Ukazuje se, že Česko má nejvyšší podíl smrku na nepůvodních stanovištích z celého regionu. Zároveň má nejvyšší podíl holosečného hospodaření, tedy plantážnického stylu, navíc máme tyto lesy nejhustší. Snažili jsme se na jeden hektar vměstnat co nejvíc stromů, aby to produkovalo co nejvyšší zisk. V úhrnu faktorů je náš les v celém regionu nejméně odolný vůči kůrovci,“ říká vedoucí katedry Miroslav Svoboda.
Velký rozhovor s vedoucím katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity Miroslavem Svobodou si můžete přečíst ve čtvrtečních LN. |
Lesnicko-dřevařská fakulta, kam katedra spadá, je spolupodepsána i pod čerstvým analytickým raportem, v němž mezinárodní tým vědců varuje před dalšími kalamitami. Podle expertů naberou v budoucnu na intenzitě, a to už nikoli v podobě izolovaných, regionálních událostí. Broučí nálet bude synchronizovaný a na rozsáhlých územích. „Se současnými přístupy nebude možné tyto kalamity potlačit ani se jim vyhnout,“ shrnul vedoucí autor zprávy Tomáš Hlásny.
Studie se představí ve čtvrtek na pražské konferenci s mezinárodní účastí, přítomen bude též ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), pod nějž lesy spadají. Dokument obsahuje i doporučení. To stěžejní zní, aby člověk nechal podobu lesů víc na přírodě. Pěstovat smrky v nižších polohách už v oteplujícím se klimatu není udržitelné.
