Lidovky.cz

Úspěch opozice v eurovolbách by posílil protesty, tvrdí odborník na volební průzkumy

Česko

  12:00
Praha - Češi si dříve mysleli, že Evropská unie prostě přijde a udělá v jejich zemi pořádek. I to byl důvod, proč hlasovali pro vstup do EU. Dnes osmadvacítce nejvíce věří vzdělaní mladí lidé, kteří si váží možností cestovat a pracovat v cizině, říká odborník na volební průzkumy Jan Herzmann. Čeká vyšší účast u­ uren, než tomu bylo při minulých eurovolbách. Rozhovor s Janem Herzmannem pro sobotní LN připravil Tomáš Tománek.

Náš skepticismus odeznívá, tvrdí Jan Herzmann. Ještě před pár lety patřili Češi k nejeuroskeptičtějším národům Unie. foto:  Jan Zátorský, MAFRA

LN: Jaký typ voličů chodí k evropským volbám?
Jsou to dva typy. Jednak chodí nejužší, tvrdá jádra příznivců politických stran. A jednak chodí lidé, kteří sice nejsou k žádné politické straně nebo hnutí příliš připoutáni, ale projevují zájem o politiku a mají zájem o Evropskou unii. Elektorát se skládá z těchto dvou skupin, které jsou typologicky dost odlišné.

LN: Kdo má v tomto ohledu nejdisciplinovanější skalní voliče?
Dlouho platilo, že vůbec nejvíce disciplinované voliče měly strany KDU-ČSL a KSČM. Nejsem si jist, že to v případě komunistů platí u tohoto typu voleb. U lidovců to pravděpodobně platí. Uvidíme, možná že realita tohle moje tvrzení popře. Jinak poměrně silné tvrdé jádro má také uskupení STAN a TOP 09. A koneckonců i­ ODS. Takže subjektů, které mohou stavět na této části elektorátu, je několik.

Některé obce spojily eurovolby s referendem. Lidé mohou hlasovat o stavbě Lidlu nebo o vzniku kasina

LN: Populistické projekty typu SPD nemají až tak vycepované příznivce?
Tam jde o trochu jinou věc. V případě SPD nejde ani tak o nějaké dlouhodobé souznění s tím politickým směrem, jako spíš o silnou vazbu na to momentální, co se děje, a na osobu lídra. V politologickém slova smyslu nejde ani tak o tvrdé jádro chápané jako skupina dlouhodobých příznivců, spíše o ­emočně silně vázanou skupinu. Kdyby se Tomio Okamura například rozhodl, že zítra z politiky odejde, to, co se jeví jako tvrdé jádro SPD, se pravděpodobně rozpadne. Což v případě ostatních stran neplatí.

LN: Jak dalece se do volebních výsledků mohou promítnout masivní protesty proti jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešové a premiéru Andreji Babišovi, které v současnosti plní náměstí?
Myslím si, že se mohou promítnout. Ve výsledku to ale paradoxně asi nezmění poměr sil. Mně se zdá, že na jedné straně tyto akce probudí část příznivců opozičních politických stran, kteří původně neplánovali, že půjdou k evropským volbám. Rozmyslí si to a­ půjdou, aby vyjádřili svůj občanský postoj vůči situaci v ČR. Ale současně to velmi pravděpodobně aktivizuje také příznivce hnutí ANO k tomu, aby šli bránit Andreje Babiše nebo možná Marii Benešovou tím, že budou pro ANO hlasovat v eurovolbách. Vnitropolitický rozměr výsledků těchto voleb se tak vlastně může promítnout v­ tom, že bude o něco vyšší účast, ale poměr sil se nezmění.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.