Podle Sinělščikova ale společnost v Rusku vnímá vojáky ze srpna 1968 nejednoznačně, a tak přišel spolu s dalšími dvěma poslanci s návrhem zákona, který jim má přiznat status „veterána bojových akcí“.
Rozprava o přidělení statusu válečných veteránů okupantům z roku 1968 se možná znovu otevře |
A přestože zákon kvůli nesouhlasu Kremlu nemá zatím šanci projít, v Česku vzbudil velký rozruch a ve čtvrtek kvůli němu jde na Hrad „na kobereček“ i ruský velvyslanec.
„Na vlastní oči jsem viděl sklady zbraní. Odvážel jsem samopaly, kulomety, granátomety a výbušniny,“ tvrdí v rozhovoru pro LN Sinělščikov, který byl tehdy četařem u spojařů 35. motostřelecké divize. Popisuje, jak poslouchal v rádiu, že vzbouření Češi stříleli z kulometů ze střechy Národního muzea a podpalovali sovětské tanky, v nichž uhořely posádky. Sověti podle něj měli 114 obětí, hlavně v důsledku střelných ran způsobených českými povstalci.
Jsou to lži a překroucená tvrzení, která se v ruských zdrojích vyskytují běžně, vzkazují dva oslovení historici. „O tom, že by Češi a Slováci stříleli na sovětské vojáky, se nic neví,“ říká Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.
Zranění si způsobili Rusové neopatrností či schválně
„Střelná zranění a úmrtí byla, ale šlo o špatnou manipulaci se zbraní, střelbu v opilosti či úmyslné postřelení. Vše v režii sovětských vojáků,“ říká Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Zeman odsuzuje návrh na uznání okupantů z roku 1968, pozval si ruského velvyslance |
Sklady zbraní pak byly oblíbeným klišé sovětské propagandy. „Ani jeden sovětský voják nevystřelil první, jen jsme na střelbu odpovídali střelbou,“ tvrdí dnes Sinělščikov. Rozhořčení Čechů nad návrhem zákona mu nevadí. „Od té doby, co jsme připojili Krym, na nás stále plivou. Co máme dělat – dobře, jsou nespokojení. Nejen Češi mají svoji pýchu, ale Rusové taky mají svoji hrdost,“ míní poslanec.
Přiznat ruským účastníkům operace Dunaj (dnes jich žije asi 20 tisíc) status veteránů bojových akcí, není technicky složité. Stačí je připsat na seznam, který má tři části a kde jsou zmíněny všechny možné vojenské akce Sovětského svazu a Ruska až po válku v Sýrii. Horší to bude politicky, protože Kreml s takovým krokem nesouhlasí – a bez toho poslanci vládní strany Jednotné Rusko ruku nezvednou.
„Poslanci, s nimiž jsem mluvil, jsou pro. Ale co budou dělat při hlasování, nevím. Vláda je dnes proti, proto je šance nevelká,“ říká Sinělščikov.
