To první musí reflektovat, nač z toho druhého půjdou použít subvence. „Evropská komise ve svých podmínkách říká, že 75 procent nových peněz půjde na chytrý či zelený stát. Za to budeme muset utratit asi 400 miliard korun,“ řekl LN ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
Česká strana s Bruselem ještě licituje o poměru částek v rámci balíku asi 512 miliard korun, jež republice připadnou v dotační éře 2021 až 2027, ale i když se to podaří, bude to v malých řádech.
S pohledem na nedostavěné dálnice to může vypadat jako paradox, že se země dá na elektromobily, digitální měřiče a chytré sítě, které umí zapínat spotřebiče, když je proud zrovna levný. Jenže Česko mělo dvě dekády na to, aby páteřní síť pro motoristy dodělalo z unijních zdrojů. Jedním z důvodů, proč se to nestalo, je povolovací džungle stavebního zákona.
Instalace solárního panelu.
Národní investiční plán, který ve dvanáctiletém výhledu sesumíruje průnik toho, co veřejní investoři chtějí, co je třeba a nač jsou finance, proto stojí a padá se schválením nového stavebního zákona, jenž by měl sběr razítek urychlit. „Budeme-li čekat 14 let na stavební povolení, každý si dopočítá, že rok 2030 je nám pro investice houby platný,“ dodává Havlíček.
Investice do energetiky budou stěžejní v čerpání chytro-zeleného unijního rozpočtu, protože cílem Evropské komise je méně uhlíkových emisí a více domácností, co si vyrábí elektřinu samy.
