Tygří vývar v hlavní roli. Operace Trophy stále neskončila, pachatelům hrozí pět let vězení |
Na konci srpna proběhlo v Ženevě zasedání členských zemí úmluvy CITES, která dbá na pravidla mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů. Češi si z něj odvezli doporučení, aby státy do našeho výzkumu posílaly vzorky tygrů a tygřích produktů z celého světa. Pracoviště s podobným doporučením jsou na světě již jen tři, přičemž pro tygry ho má pouze Česko.
„Tygři se zkoumají v Indii, Thajsku i v dalších zemích, jejich potřeba je však trochu jiná – zaměřují se především na odhalení pytláctví, ale už neumí analyzovat tygří produkty, jako je víno, bujon nebo vývar. To je genetická vyšší dívčí,“ říká v rozhovoru pro LN Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES z České inspekce životního prostředí.
  |
V Česku postupně vzniká unikátní databáze, v níž jsou uchovávány tygří vzorky, které je pak díky rozboru DNA možné spojit s konkrétním zvířetem, třeba díky jedinému chlupu.
Světová asociace zoologických zahrad a akvárií doporučila už dříve evropským zoo, aby do výzkumu s názvem Tigris ID poskytly vzorky svých tygrů. Teď by do databáze měly přibýt vzorky z dalších koutů světa. A to i od volně žijících zvířat.
„Když na letišti zachytíme například tygří drápy, budeme umět propojit konkrétního tygra s chovatelem. Mohli bychom tak zjistit, kdo tygry pro výrobu tygřích produktů dodává, což je klíčový důkaz,“ vysvětluje Říhová.
