Kůrovec likviduje české lesy. | foto: Dan Materna, MAFRA
To, jak neudržitelný lesní byznys aktuálně je, mapuje materiál ministerstva zemědělství, který mají LN k dispozici. Situace dospěla do krize. Průměrný hospodářský výsledek loni klesl meziročně o 1931 korun na 780 korun na hektar lesa. Na trhu je totiž kvůli kůrovcové kalamitě příliš mnoho dřeva.
Tristní situaci dokládá propad zisku. Státním lesům jeho hodnota klesla o 91,6 a soukromníkům o 43,8 procenta. Nejméně to odskákaly lesy obecní – propadem o 24,7 procenta.
Aby se s tím majitelé vypořádali, musejí sahat do rezerv – výdělky provoz nepokryjí. Protože nejenže utrží méně na prodeji dřeva, ale musejí přidávat na mzdách zaměstnancům, aby je udrželi.
Jehličnaté dřevo zlevňuje od roku 2015. Oproti roku 2017 loni spadla cena za smrkovou kulatinu, která se používá na prkna a trámy, o 216 korun za kubík, tedy o 18,2 procenta.
  |
Lesníci musejí kácet hlavně poškozené stromy – a těch je rok od roku víc. Předloni se kůrovec podílel na zkáze 5,85 milionu kubíků smrku. Loni pak lýkožrout zlikvidoval 13,06 milionu kubíků. Kalamitní těžba tak loni tvořila neuvěřitelných 90 procent z celkového objemu.
Lesy ČR chtějí černou nulu, nevylučují ani ztrátu ve stamilionech. Podíl na poklesu zisku má i kůrovec |
Trh je přehlcený i proto, že kůrovec pustoší lesy nejen u nás, ale i v sousedních zemích, včetně Německa a Rakouska (i když ne v takové míře), což jsou hlavní tuzemská odbytiště. Lesníci proto hledají nové trhy, zejména v Asii.
„Čína se letos dostala na místo třetího největšího dovozce nezpracovaného dřeva z Česka,“ sdělil předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart. Nevýhodou je, že dopravu na dlouhé vzdálenosti znevýhodňují přepravní náklady.
Pro Lesy ČR nejsou slabší výsledky hospodaření novinkou. Nejhorší zisk v novodobé historii zaznamenaly už loni. Důvodem byl kůrovec, ale i zvýšení nákladů na těžební a pěstební činnost.
Na druhou stranu, podle šetření České inspekce životního prostředí si státní podnik částečně mohl za kalamitu lýkožrouta sám tím, že zasahoval pozdě. Lesy ČR kvůli tomu dostaly pokutu 3,5 milionu korun. Dokument inspekce také posloužil k policejnímu vyšetřování, ve kterém uvízl i bývalý ředitel podniku Daniel Szórád.
Na pomoc do Krkonoš přijeli hoši i dívky, podle hesel „Skaut je prospěšný a pomáhá jiným“ či „Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských“.
Za rok 2018 měl státní podnik zisk před zdaněním 238 milionů korun. To je o 3,5 miliardy méně než v roce 2017.
Přesto státní podnik odvedl ze zbytku naspořených rezerv do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun. Důvodem je opatření z roku 2012. Vláda Petra Nečase tehdy hledala kvůli ekonomické krizi nové zdroje příjmů – vznikl tak fond zakladatele, přes který jdou zisky státních firem do rozpočtu. Dohromady Lesy ČR odvedly do státní kasy od roku 2013 více než 31 miliard korun. Tehdy se ještě o Lesích mluvilo jako o zlaté nosnici.
Německo nasadilo do boje proti kůrovci armádu. Vojáci se od rána přemísťovali do saských lesů |
Teď naopak musí stát lesy, a nejen ty státní, dotovat. Loni dalo ministerstvo zemědělství na hospodaření v lesích rekordní částku 393,1 milionu korun, od krajů získaly 36,9 milionu korun.
Peníze šly především na obnovu – bezmála 276 milionů. Plocha, na které se vysazovaly nové dřeviny, se oproti loňsku zvýšila jen mírně – o 874 hektarů. Celkem se tak zalesnilo 26 194 hektarů. Čím dál tím víc se přitom při obnově vysazují listnáče – jejich podíl se zvedl o 44,7 procenta. U malých sazenic listnáčů je ovšem jiný problém – ožírá je přemnožená zvěř.
Loňský rok se probojoval do nechvalného žebříčku. Minimálně za posledních dvacet let se stal třetím nejhorším, co se týče hospodářských výsledků v lesnictví.
Na prvních místech zůstávají kritické roky 2008 a 2009. Tehdy se na kalamitě podílely dvě vichřice, Emma a Ivan, srážkové a teplotní extrémy, přemnožený kůrovec a globální ekonomická krize. Loni to byly faktory v zásadě dva – kůrovec a živelní pohroma.
Smrk je nyní na ploše milion hektarů a podle černého odhadu si žravý brouk letos vezme až polovinu.
Kůrovec ničí i české lesy.
„Rozsah a rychlost šíření kůrovcové kalamity se vymkly kontrole. Opakovaně se mluví o změně klimatu, ale jak je možné, že okolní země na tom nejsou tak špatně jako my?“ pokládá řečnickou otázku emeritní profesor univerzity v Amsterodamu Josef Fanta. Ten se spolu s dalšími vědci z Akademie věd připojil k petiční iniciativě na podporu několika opatření v novele lesního zákona.
Lesy ČR kvůli kůrovci zvýší výsadbu na 55 milionů stromů. Obnova lesů stojí ročně miliardy |
Kůrovcová kalamita kulminovala mezi roky 2016 a 2018 na severní Moravě, brouk tam za sebou zanechal rozsáhlé holiny. Od roku 2018 kůrovec požírá lesy i na Českomoravské vysočině. Ta je přitom podle odborníků odrazem zdraví lesů v celé republice.
Neodumírá ale jen smrk. Loni byl vysoký také výskyt škůdců, kteří ve středních a nižších polohách napadají borovici.
