Vysoká cena léčí, věří pacienti

Spolu s lékaři z Massachusetts Institute of Technology uštědřoval Ariely více než osmdesáti dobrovolníkům do zápěstí slabé elektrické šoky a následně je nechal hodnotit intenzitu prožívané bolesti. Poté dostali dobrovolníci tabletu, o které jim lékaři řekli, že je to silný lék proti bolestem. Bylo to však tzv. placebo. To znamená, že tableta neobsahovala žádnou léčebnou látku.

Je známo, že pokud pacient v účinek placeba věří, může se mu po něm ulevit. V Arielyho studii dostávali dobrovolníci s informacemi o zkoušeném „léku“ i údaj o jeho ceně. Polovina dobrovolníků se dozvěděla, že tableta stojí dva a půl dolaru, druhá půlka byla informována, že cena činí pouhých deset centů. Po spolknutí tablety dostal každý dobrovolník další elektrický šok do zápěstí a hodnotil účinek „léku“.

Placebo „oklame“ mysl i tělo

Po spolknutí neúčinné tablety, o které je pacient přesvědčen, že obsahuje silný lék tlumící bolest, se mění funkce mozku. To má razantní dopad na způsob, jakým člověk vnímá bolest.  Oblasti mozku, které se podílejí na vnímání bolesti, například thalamus, jsou utlumeny. Jiné části jsou očekáváním účinku „prázdné“ tablety naopak nabuzeny. Zároveň dochází k uvolňování endorfinů. Ty blokují přenos nervových vzruchů, kterými putuje informace o bolesti do mozku. Mají na lidský organismus podobný účinek jako opiáty používané k tišení silných bolestí. Placebo efekt nemá jen ryze psychologické účinky. Reaguje na něj jak mysl, tak i tělo.  Placebo zdaleka nezabírá u všech. Vnímavým pacientům však přináší úlevu při široké škále onemocnění. Patří k nim i duševní choroby. Například u pacientů s depresí dokáže placebo navodit v mozku podobné změny, jaké vedou k úlevě po podání účinného léku.  Placebo efekt nastupuje dokonce dříve než účinek antidepresiva. Při užívání léků se u většiny pacientů kombinuje skutečný účinek léčebné látky s placebo efektem.

Výsledky byly zajímavé. Ve skupině užívající „drahé“ placebo se dostavila úleva u 85 % dobrovolníků. Ve skupině, která byla přesvědčena, že dostala laciný lék, popisovalo oslabení bolesti jen 61 % dobrovolníků. Je zřejmé, že lidé očekávají vyšší účinky u dražších léků.

Dan Ariely přiznává, že experiment proběhl na poměrně malém počtu dobrovolníků, a navíc nemohl v plném rozsahu napodobit podmínky léčby skutečných bolestí. Přesto podle něj studie otevírá celou řadu závažných otázek. Ariely je přesvědčen, že by se pacienti cítili lépe při užívání léků, které by na obalu nesly informace zdůrazňující léčebný efekt. „Takové léky by mohly působit lépe než ty, které užíváme z obyčejné hnědé lahvičky,“ říká Ariely.

Americký neuroekonom se zabývá problémem, jak zabránit pacientům v mylném názoru, že levnější lék je méně účinný nebo vůbec nezabírá. V takovém případě se může dostavit tzv. nocebo efekt, kdy se pacientovi přitíží, protože je přesvědčen, že není léčen správně.

Ariely se přimlouvá za větší využívání placebo efektu při standardní léčbě. Myslí si, že pacientovi by pomohlo už to, když lékař sám dá jasně najevo, že je přesvědčen o kvalitě předepisovaného léku. „Placebo efekt patří k nejúžasnějším a zároveň nejméně využívaným efektům na světě,“ říká Ariely.