Na nohy je faraon dostal po své smrti v roce 1323 před naším letopočtem a měl je až do roku 1925. Právě tehdy se archeolog Howard Carter po tříletém zkoumání hrobky dostal až k sarkofágu.
Do tmy sálů vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea září také zdobený vějíř či všechny zlacené nádoby, v nichž byly uloženy faraonovy vnitřní orgány. A spolu s nimi na sedmdesát dalších artefaktů z hrobky včetně zlatých násad na prsty, které ho měly chránit před nebezpečím magie a připomínat jeho božský původ.
Faraon, který dal Egyptu jeden z jeho symbolů
„Jeho jediným významným činem bylo to, že zemřel a byl pochován,“ pronesl podle svědků kdysi o Tutanchamonovi Howard Carter. Objev neporušené hrobky učinil z málo významného egyptského panovníka legendu.
Tutanchamonova posmrtná maska se stala jedním ze symbolů Egypta - i proto ji paradoxně Vídeňané neuvidí. Stejně jako některé další předměty totiž nesmí území Egypta opustit. Platí to i pro tělesné ostatky faraona, uložené stále na původním místě v Údolí králů.
O tajemství vládce, který zemřel, když mu ještě nebylo ani dvacet let, však návštěvníci vídeňské výstavy nepřijdou. Dokonce uvidí záběry z unikátního zkoumání těla pomocí počítačového tomografu, na němž se spolupodílel časopis National Geographic. Právě tomograf odhalil možnou příčinu, proč Tutanchamon zemřel - zlomenou nohu.
Přední egyptolog a šéf památkového úřadu v Egyptě Záhí Havás naznačuje, že Tutanchamon mohl spadnout z vozu a jeho smrt mohla způsobit otrava krve. Faraon se podle všeho nedožil ani dvacátých narozenin - přesto na trůně strávil přibližně devět let. Jeho předčasná smrt byla důvodem, proč nespočinul v obvyklé rozlehlé velkolepé hrobce, ale v relativně malém prostoru se čtyřmi místnostmi.
Vídeňská výstava nazvaná „Tutanchamon a svět faraonů“ přibližuje i další vládce a jejich dobu. Egyptské národní muzeum ji už představilo v Londýně, a až se její dveře 28. září ve Vídni naposledy zavřou, čeká ji cesta do Ameriky. „Cena? Řekněme, je to velmi drahá expozice,“ tvrdí diplomaticky John Norman, který se na její přípravě podílel.
Vídeňané si kupují i nádoby na své útroby
Zájem, jaký o faraona lidé ve Vídni jeví, je nečekaný: Již nyní je objednáno více než padesát tisíc vstupenek. Pořadatelé museli dokonce sáhnout k postupu, který je na rakouské poměry neobvyklý - k prodeji časových vstupenek. Počítají také s tím, že přijedou lidé ze zahraničí, proto internetové stránky www.tut.khm.at mají některé ze sekcí až v jedenácti jazycích včetně češtiny.
Ale to není všechno. Deník Kronen Zeitung vydal kvůli faraonovi zvláštní vydání, restaurace ve Vídni nabízejí speciální faraonské menu s egyptskými specialitami za 38 euro a atrakcí se stala i možnost vytisknout si své jméno s pomocí egyptských znaků. Ti náročnější si mohou koupit nádoby na své vnitřní orgány v egyptském duchu či kopii faraonské masky pokrytou ryzím zlatem za 2500 eur.
Do tmy sálů vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea září také zdobený vějíř či všechny zlacené nádoby, v nichž byly uloženy faraonovy vnitřní orgány. A spolu s nimi na sedmdesát dalších artefaktů z hrobky včetně zlatých násad na prsty, které ho měly chránit před nebezpečím magie a připomínat jeho božský původ.
Faraon, který dal Egyptu jeden z jeho symbolů
„Jeho jediným významným činem bylo to, že zemřel a byl pochován,“ pronesl podle svědků kdysi o Tutanchamonovi Howard Carter. Objev neporušené hrobky učinil z málo významného egyptského panovníka legendu.
Tutanchamonova posmrtná maska se stala jedním ze symbolů Egypta - i proto ji paradoxně Vídeňané neuvidí. Stejně jako některé další předměty totiž nesmí území Egypta opustit. Platí to i pro tělesné ostatky faraona, uložené stále na původním místě v Údolí králů.
O tajemství vládce, který zemřel, když mu ještě nebylo ani dvacet let, však návštěvníci vídeňské výstavy nepřijdou. Dokonce uvidí záběry z unikátního zkoumání těla pomocí počítačového tomografu, na němž se spolupodílel časopis National Geographic. Právě tomograf odhalil možnou příčinu, proč Tutanchamon zemřel - zlomenou nohu.
Přední egyptolog a šéf památkového úřadu v Egyptě Záhí Havás naznačuje, že Tutanchamon mohl spadnout z vozu a jeho smrt mohla způsobit otrava krve. Faraon se podle všeho nedožil ani dvacátých narozenin - přesto na trůně strávil přibližně devět let. Jeho předčasná smrt byla důvodem, proč nespočinul v obvyklé rozlehlé velkolepé hrobce, ale v relativně malém prostoru se čtyřmi místnostmi.
Vídeňská výstava nazvaná „Tutanchamon a svět faraonů“ přibližuje i další vládce a jejich dobu. Egyptské národní muzeum ji už představilo v Londýně, a až se její dveře 28. září ve Vídni naposledy zavřou, čeká ji cesta do Ameriky. „Cena? Řekněme, je to velmi drahá expozice,“ tvrdí diplomaticky John Norman, který se na její přípravě podílel.
Vídeňané si kupují i nádoby na své útroby
Zájem, jaký o faraona lidé ve Vídni jeví, je nečekaný: Již nyní je objednáno více než padesát tisíc vstupenek. Pořadatelé museli dokonce sáhnout k postupu, který je na rakouské poměry neobvyklý - k prodeji časových vstupenek. Počítají také s tím, že přijedou lidé ze zahraničí, proto internetové stránky www.tut.khm.at mají některé ze sekcí až v jedenácti jazycích včetně češtiny.
Ale to není všechno. Deník Kronen Zeitung vydal kvůli faraonovi zvláštní vydání, restaurace ve Vídni nabízejí speciální faraonské menu s egyptskými specialitami za 38 euro a atrakcí se stala i možnost vytisknout si své jméno s pomocí egyptských znaků. Ti náročnější si mohou koupit nádoby na své vnitřní orgány v egyptském duchu či kopii faraonské masky pokrytou ryzím zlatem za 2500 eur.
