Lidovky.cz

Proti chřipce podle televize

Věda

  9:41
PRAHA - Ten večer bylo málo práce, tak jsem se díval na televizi. Takto popsal začátek studie, která naznačuje, že lidstvo má i dnes stále fungující zásobárnu protilátek proti pandemické chřipce z roku 1918, jeden z jejích autorů Erik Altschuler.

Vakcína proti chřipce (ilustrační foto) foto: Pavel Wellner, Lidové noviny

Nestává se často, aby televizní pořad inspiroval špičkovou vědeckou práci, ale Altschuler se patrně z profesionálního zájmu (nebo spíš masochismu) ten večer rozhodl podívat na fiktivní příběh ze současnosti, ve které hrál významnou roli pamětník chřipky z roku 1918.

Celý text najdete zde

Podle scénáře vypukla epidemie chřipky podobného typu, a jednu z hrdinek se podařilo zachránit až po transfuzi krve onoho starého muže. Ta totiž stále obsahovala protilátky účinné proti španělské chřipce. „Byla to televize, takže to všechno zvládli za necelou hodinu,“ řekl Altschuler časopisu Nature.

Ale skoro čtyři roky trvalo, než se lékaři z University of Medicine and Dentistry v New Jersey a početnému týmu jeho kolegů podařilo převést něco podobného do reality a publikovat popis práce na stránkách Nature.

A to se Altschulerovi podařilo ke spolupráci přesvědčit špičkové specialisty v oboru: například Christophera Baslera a Jamese Crowea, kteří se podíleli na znovuoživení španělské chřipky v roce 2005, kdy vědci získali kmen viru z těl jeho obětí pohřbených v trvale zmrzlé půdě na Aljašce. Přesvědčit je patrně nebyl snadný úkol, protože především Crowe se dnes netají tím, že o úspěchu podniku dosti pochyboval.

Protilátky, které neprošly ani po 90 letech
Nicméně přesto tým odebral vzorky krve 32 lidem ve věku 91 až 101 let. Laboratorní výsledky ukázaly, že 94 procent těchto osob stále vytváří protilátky proti španělské chřipce. Stejně účinné látky má v krvi jen 10 procent lidí s pozdějším datem narození. Obecně se předpokládalo, že protilátky proti chřipce mají dlouhou životnost, ale důkazů bylo pomálu. Účinnost protilátek se ověřila při pokusech s rekonstrukcí viru španělské chřipky v roce 2005 (virus nebyl kompletní a části jeho dědičné informace vědci doplnili podle jiných chřipkových virů).

Infikovaní hlodavci, kteří nedostali protilátky, bez výjimky nákaze podlehli. Ti, kteří dostali protilátky, se dočkali šťastného konce nemoci, stejně jako ona televizní hrdinka. Z osmi vzorků krve odebrané pamětníkům epidemie se pak odborníkům podařilo získat tzv. paměťové B lymfocyty. Využili je k vytvoření buněčné linie, která produkuje výhradně monoklonální protilátky - tedy takové, které mají vysokou specifitu pro „pandemický“ chřipkový virus.

Výsledky studie naznačují, že tyto protilátky by šlo v případě epidemie vyvolané podobným virem použít k léčbě. Jeden ze vzorků navíc vykazuje podle autorů výzkumu nadějné vlastnosti: reaguje nejen na kmen chřipky viru z roku 1918, ale i na několik dalších. Je možné, že se navazuje na některou z klíčových struktur viru a mohl by nabídnout nové směry výzkumu v boji proti chřipce.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.