K ověření pohlaví svého budoucího dítěte mohou rodiče patrně začít alespoň orientačně používat i další pomůcku: atlas či (v případě „hi-tech“ rodičů) systém GPS. V mírném a subarktickém pásmu se totiž rodí o něco více více chlapců než v tropickém podnebí, ukazují výsledky studie Kristen Navarové z University of Georgia a jejích kolegů.
Svět jako laboratoř
Souvislost mezi vlivy prostředí a pohlavím mláďat se prokázala už u řady živočišných druhů. Známý je příklad některých plazů (např. krokodýlů), u kterých relativně malé změny teploty v hnízdě mohou ovlivnit pohlaví celé snůšky. Ovšem provádět podobné studie u lidí je náročnější a vědci jsou odkázáni především na statistiku.
Obecně se narodí přibližně 105 chlapců na 100 dívek, i když tento poměr se liší mezi jednotlivými kontinenty. Tento poměr se ale může měnit vlivem celé řady faktorů. Změny v poměru počtu narozených dětí patrně způsobuje například zvýšení stresu v dobách společenského neklidu (válek, ale i třeba po takových událostech, jako bylo 11. září).
Jeden způsob, jak podobné nahodilé vlivy omezit, je vzít si k ruce dostatečně velkou skupinu, ve které by náhoda měla ustoupit statistickým zákonitostem. Kristen Navarová si tedy za svou pokusnou skupinu vybrala téměř celé lidstvo. Ze statistických údajů CIA a jiných vládních organizací si vybrala údaje o porodnosti ve 202 zemích světa za posledních 10 let.
Křečkova stopa
Výzkum inspirovala starší práce Navarové a kolegů, při níž se skupina zabývala sibiřskými křečky. U těchto zvířat zaznamenal tým jistou souvislost mezi délkou jejich dne (tedy dobou, kdy jim vědci svítili) a poměrem pohlaví narozených mláďat. Čím byl den kratší, tím více bylo mezi nově narozenými samečků.
Proto Navarová u všech zemí porovnávala právě délku dne. Navíc ještě průměrnou teplotu, zeměpisnou šířku a socioekonomické ukazatele (tedy v podstatě životní úroveň). Výsledky, které publikoval časopis Biology Letters, se ukázaly být po celém světě poměrně konzistentní, byť ne přímo dramatické. V tropickém pásmu bylo mezi čerstvě narozenými 51,1 procenta chlapců. V mírném pásmu to bylo 51,3 procenta. Rozdíl byl patrný, i když se z něj vypustily země, ve kterých z kulturních důvodů rodiče jednoznačně dávají přednost chlapcům, jako je například Čína, kde se rodí přibližně 52,8 procenta chlapců. Dobrovolné potraty „nežádoucích“ děvčat jsou zcela běžné.
Rozdíl dvou promile se může jevit jako zcela zanedbatelná chyba. Ale vzhledem k rozsahu použitých údajů (každý rok se narodí přibližně 330 milionů dětí) je velmi pravděpodobné, že příčina je jiná. Bohužel ji však neznáme. „Domnívám se, že na vině je melatonin,“ řekla Navarová časopisu Science. Hladiny tohoto hormonu ovlivňuje délka dne (množství světla). Zároveň tato látka ovlivňuje vytváření ženských pohlavních hormonů.
Její hypotéza však rozhodně není jediná, která přichází v úvahu. Na první pohled se nabízí vysvětlení uvedené výše pro případ plazů: že teplota během vývoje ovlivní pohlaví plodu. Toto vysvětlení však odborníci považují za nepravděpodobné, neboť od krokodýlího vejce k lidské děloze je dosti daleko.
Vyšší teplota ale například může měnit vlastnosti semene a poskytovat nějakou výhodu „ženským“ spermiím – mohou třeba lépe přežívat nebo mají vyšší šanci na oplodnění vajíčka. Geografické podmínky by také mohly měnit poměr samovolných potratů u plodů jednotlivých pohlaví.
A nabízí se samozřejmě i možnost, že jde o jakýsi druh evoluční adaptace na společenské podmínky, i když se jejich vliv na výsledky Navarová snažila potlačit. Většina tropických zemí je chudá, takže kojenecká a dětská úmrtnost je běžná. Chlapci přitom umírají v dětském věku častěji než děvčata a méně se jich dožívá dospělosti. Pro ženy by pak bylo výhodné sázet na větší jistotu.
Svět jako laboratoř
Souvislost mezi vlivy prostředí a pohlavím mláďat se prokázala už u řady živočišných druhů. Známý je příklad některých plazů (např. krokodýlů), u kterých relativně malé změny teploty v hnízdě mohou ovlivnit pohlaví celé snůšky. Ovšem provádět podobné studie u lidí je náročnější a vědci jsou odkázáni především na statistiku.
Obecně se narodí přibližně 105 chlapců na 100 dívek, i když tento poměr se liší mezi jednotlivými kontinenty. Tento poměr se ale může měnit vlivem celé řady faktorů. Změny v poměru počtu narozených dětí patrně způsobuje například zvýšení stresu v dobách společenského neklidu (válek, ale i třeba po takových událostech, jako bylo 11. září).
Jeden způsob, jak podobné nahodilé vlivy omezit, je vzít si k ruce dostatečně velkou skupinu, ve které by náhoda měla ustoupit statistickým zákonitostem. Kristen Navarová si tedy za svou pokusnou skupinu vybrala téměř celé lidstvo. Ze statistických údajů CIA a jiných vládních organizací si vybrala údaje o porodnosti ve 202 zemích světa za posledních 10 let.
Křečkova stopa
Výzkum inspirovala starší práce Navarové a kolegů, při níž se skupina zabývala sibiřskými křečky. U těchto zvířat zaznamenal tým jistou souvislost mezi délkou jejich dne (tedy dobou, kdy jim vědci svítili) a poměrem pohlaví narozených mláďat. Čím byl den kratší, tím více bylo mezi nově narozenými samečků.
Proto Navarová u všech zemí porovnávala právě délku dne. Navíc ještě průměrnou teplotu, zeměpisnou šířku a socioekonomické ukazatele (tedy v podstatě životní úroveň). Výsledky, které publikoval časopis Biology Letters, se ukázaly být po celém světě poměrně konzistentní, byť ne přímo dramatické. V tropickém pásmu bylo mezi čerstvě narozenými 51,1 procenta chlapců. V mírném pásmu to bylo 51,3 procenta. Rozdíl byl patrný, i když se z něj vypustily země, ve kterých z kulturních důvodů rodiče jednoznačně dávají přednost chlapcům, jako je například Čína, kde se rodí přibližně 52,8 procenta chlapců. Dobrovolné potraty „nežádoucích“ děvčat jsou zcela běžné.
Rozdíl dvou promile se může jevit jako zcela zanedbatelná chyba. Ale vzhledem k rozsahu použitých údajů (každý rok se narodí přibližně 330 milionů dětí) je velmi pravděpodobné, že příčina je jiná. Bohužel ji však neznáme. „Domnívám se, že na vině je melatonin,“ řekla Navarová časopisu Science. Hladiny tohoto hormonu ovlivňuje délka dne (množství světla). Zároveň tato látka ovlivňuje vytváření ženských pohlavních hormonů.
Její hypotéza však rozhodně není jediná, která přichází v úvahu. Na první pohled se nabízí vysvětlení uvedené výše pro případ plazů: že teplota během vývoje ovlivní pohlaví plodu. Toto vysvětlení však odborníci považují za nepravděpodobné, neboť od krokodýlího vejce k lidské děloze je dosti daleko.
Vyšší teplota ale například může měnit vlastnosti semene a poskytovat nějakou výhodu „ženským“ spermiím – mohou třeba lépe přežívat nebo mají vyšší šanci na oplodnění vajíčka. Geografické podmínky by také mohly měnit poměr samovolných potratů u plodů jednotlivých pohlaví.
A nabízí se samozřejmě i možnost, že jde o jakýsi druh evoluční adaptace na společenské podmínky, i když se jejich vliv na výsledky Navarová snažila potlačit. Většina tropických zemí je chudá, takže kojenecká a dětská úmrtnost je běžná. Chlapci přitom umírají v dětském věku častěji než děvčata a méně se jich dožívá dospělosti. Pro ženy by pak bylo výhodné sázet na větší jistotu.
