Lidovky.cz

Neplodné myši rodily mláďata

Věda

  11:39
Léčbu neplodnosti může usnadnit senzační objev faktu, že vaječníky dospělých savců produkují nová vajíčka.

laboratorní myš - ilustrační foto

Půl století jsou biologové přesvědčeni, že samice savců přicházejí na svět s konečným počtem pohlavních buněk, které pak už jen ubývají. Když zásoba vajíček dojde, samice ztratí plodnost. Toto pravidlo by mělo platit pro myš, člověka či velrybu. Jednu z -mála výjimek představují madagaskarští lemuři, jejichž samicím se vytvářejí nová vajíčka i v dospělosti. 

Výsledky čínského týmu vedeného bioložkou Ťi Wu-o z šanghajské univerzity Ťiao Tchung zveřejněné vědeckým časopisem Nature Cell Biology tradiční představu bourají. Vědci objevili ve vaječnících dospělých laboratorních myší zvláštní buňky, které se neomezeně množí a následně jsou schopny se vyvíjet ve vajíčka.

Podle čínských biologů se tak vaječník podobá varlatům, kde se neustále obnovuje určitý typ buněk schopných vývoje v pohlavní buňky. Ve varlatech proto nepřetržitě vznikají nové spermie. Čínští vědci označili buňky zodpovědné za obnovu vajíček ve vaječnících jako samičí zárodečné kmenové buňky.

Zárodky vajíček přenesené transfuzí

Americký biolog Jonathan Tilly vzedmul před čtyřmi roky vlnu diskusí. Tvrdil, že v dospělosti vznikají ve vaječnících samic savců nová vajíčka, která se vytvářejí z buněk přicestovalých z kostní dřeně. Většina odborníků však tento objev zpochybňovala.

Tilly nedávno potvrdil správnost svého předpokladu zajímavým pokusem. Propojil krevní oběhy dvou myší, z nichž jedna nesla v buňkách svého těla gen pro produkci zeleně fluoreskujícího proteinu. Každá buňka této myši zeleně svítila. Po čase Tilly prozkoumal vaječníky druhé myši a nalezl v ní zeleně svítící vajíčka. Pro takový výsledek se nabízí jediné vysvětlení.

Zeleně svítící buňky kostní dřeně předurčené k proměně na vajíčko vycestovaly do krevního oběhu a „zabloudily“ do těla druhé myši, která gen pro zeleně svítící protein postrádala. Tam se zabudovaly do vaječníku a daly vzniknout novým vajíčkům.

Pokud se Tilly nemýlí, má to velký význam i pro léčbu lidí. Nelze například vyloučit, že se ve vaječnících ženy, která se podrobila transplantaci kostní dřeně či transfuzi krve, mohou vytvářet vajíčka, která pocházejí z buněk dárce.


Zeleně světélkující důkaz
O schopnostech samičích zárodečných kmenových buněk se Wu-o a její kolegové přesvědčili v důmyslném experimentu. Odebrali tyto buňky z vaječníku dospělé myši a pomocí viru upraveného metodami genového inženýrství vnesli do jejich dědičné informace gen pro produkci zeleně fluoreskujícího proteinu.

Buňky vydávající zelenavé světlo přenesli čínští biologové do vaječníku myší ošetřených látkami běžně užívanými pro léčbu nádorů. Myši jsou po takovém zásahu neplodné, protože léky zničí ve vaječnících veškeré pohlavní buňky.

Po transplantaci samičích zárodečných kmenových buněk však byly neplodné myši s to vytvářet záplavu nových vajíček, z nichž mnohá zeleně svítila. Prokázalo se tak, že vajíčka vznikla z transplantovaných buněk. Když se tyto myši pářily, přivedly na svět řadu mláďat, z nichž mnohá nesla v dědičné informaci gen pro zeleně svítící protein. Wu-o a spol. tak dokázali, že se tato mláďata narodila z nově vytvořených vajíček.

Pokusy zpochybnit tradiční dogma učinil už před pěti roky tým amerického biologa Jonathana Tillyho z bostonské Massachusetts General Hospital (viz text Zárodky vajíček přenesené transfuzí). Také Tilly v několika studiích dokazoval, že ve vaječnících dospělých myší vznikají nová vajíčka. Narazil však na tvrdý odpor mnoha předních světových odborníků. Není divu, že Tilly objev čínských vědců vítá.

„Poskytli jednoznačný důkaz o tom, že vaječníky dospělých savců produkují nová vajíčka, což může mít zásadní význam při léčbě neplodnosti,“ řekl Tilly v rozhovoru pro týdeník Nature.
Nedůvěra přetrvává Skeptici se nevzdávají. „Je to jistě pozoruhodná práce, ale k tomu, aby mě definitivně přesvědčila, by musela předložit ještě více důkazů,“ tvrdí jeden z hlavních Tillyho oponentů, americký biolog Roger Gosden z newyorské Cornell University.
 Vědci se shodují v tom, že výsledky relativně neznámého čínského týmu by měly být nezávisle potvrzeny experimenty provedenými v jiných laboratořích. „Pokud se to někomu podaří zopakovat, pak musíme přepsat učebnice,“ připouští Roger Gosden.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.