Jeden nemocný nakazí 1,6 člověka

Poplach vyvolaný propuknutím epidemie prasečí chřipky v Mexiku má i světlejší stránky. Na výzkum vlastností viru se soustředila značná vědecká kapacita a výsledky se již dostavují. Vědci dokázali přečíst kompletní genom viru, znají místo zrodu epidemie a mají už celkem přesnou představu o tom, jak rychle se dokáže šířit.
 
Největší neznámou zůstává, kolik nakažených zemře. Předběžný závěr je poměrně optimistický a měl by zastavit paniku. Vědci ale upozorňují, že virus má potenciál způsobit pandemii.

	Vir možná unikl z laboratoře, říká vědec
	Na počátku současné epidemie prasečí chřipky byla lidská chyba. S tímto názorem vystoupil australský virolog Adrian Gibbs, který se podílel na vývoji léku Tamiflu. Zmutovaný vir podle něj mohl uniknout z továrny vyrábějící vakcíny. Gibbs svou hypotézu vysvětluje ve studii, kterou minulý týden zaslal Světové zdravotnické organizaci (WHO). Podle agentury Bloomberg ji experti WHO v současnosti prověřují.   Gibbs byl jedním z prvních vědců, kteří se pustili do rozboru viru A/H1N1 identifikovaného před třemi týdny v Mexiku. Spolu s dvěma kolegy analyzoval sekvence stovek aminokyselin tvořících geny viru. Došel k názoru, že nová varianta se mohla vyvinout ve vejcích, v nichž vědci i výrobci léků vir množí s cílem využít jej k přípravě vakcín.   Pětasedmdesátiletý Gibbs studuje evoluci choroboplodných zárodků přes čtyři desetiletí a má za sebou 250 vědeckých publikací. Jeho tvrzení o umělém původu A/H1N1 však narazilo na odpor. Nancy Coxová z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí uvedla, že jejich srovnávací analýzy o „vaječném“ původu viru nesvědčí.

Z tisíce nemocných umírají čtyři
Zatím nejdůkladnější studii založenou na předběžných genetických analýzách a na dosud známých údajích o nakažlivosti viru vypracoval mezinárodní tým vedený Neilem Fergusonem z Imperial College v Londýně. „Podle našich výpočtů se v Mexiku do konce dubna nakazilo 23 tisíc lidí,“ uvádí studie publikovaná v on-line edici vědeckého časopisu Science, přičemž za nejvyšší možný údaj vědci považují 32 tisíc případů, za nejnižší šest tisíc.

To znamená, že o naprosté většině případů se úřady vůbec nedozvěděly. Včerejší statistika Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Mexiko uváděla 2224 nemocných, u nichž byl výskyt nové varianty viru A/H1N1 potvrzen laboratorně. To je méně než v USA (2600 potvrzených případů). Z rychlosti šíření viru v Mexiku plyne, že jeden nemocný v průměru nakazí 1,4 až 1,6 člověka.

Při zahrnutí potvrzených i „důvodně podezřelých“ úmrtí vychází míra úmrtnosti 0,4 procenta. „Přestože zde zbývá značná míra nejistoty, znamená to, že úmrtnost je nižší než v roce 1918, ale je srovnatelná s epidemií z roku 1957,“ píše se ve studii, kterou experti pracující pro WHO odevzdali ještě předtím, než se kanadským vědcům podařilo dokončit kompletní zmapování genetického materiálu viru prasečí chřipky.

Lednový dárek
Publikovaná práce také přináší další indicie svědčící o tom, že místem zrodu epidemie je vesnice La Gloria v mexickém státě Veracruz. Cyklus, při němž jeden nemocný nakazil dalšího člověka tu proběhl minimálně 14krát, ale možná již 73krát. „Nemoc se přenáší podstatně snadněji, než běžná sezónní chřipka,“ uvádí se ve studii. K první nákaze mělo dojít někdy kolem 12. ledna.
 
Vědci také zdůrazňují, že i když se epidemie rozšíří do celého světa, budou se její dopady v jednotlivých zemích lišit. Dosavadní údaje jim dávají za pravdu. Přes devadesát procent potvrzených úmrtí připadá na Mexiko, přičemž mimo americký kontinent zatím nezemřel ani jeden nakažený.

Z vepřového hrozí jen obezita Běžná opatrnost musí v boji s prasečí chřipkou stačit, podotýká Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů ČR. Média pojala šíření nového viru velmi dramaticky. Jaký je váš názor? Na běžnou chřipku v Česku umřou tisíce až desetitisíce lidí. Umírají ale především ti s oslabenou imunitou, osoby žijící v neadekvátních podmínkách nebo lidé v rizikových věkových kategorií. V tomto kontextu chřipka A/H1N1 vůbec nevypadá jako kdovíjaký zabiják. Hrozí nějaké nebezpečí při konzumaci vepřového masa? Samozřejmě, že je vepřové občas nebezpečné. Dost ale záleží -jaké a kolik. Třeba taková krkovička. Žlučníky, obezita... S chřipkou to ale nemá nic společného. Může se prasečí chov v Česku zpětně nakazit chřipkou od lidí? První takové zprávy se již v zahraničí objevily. Pravděpodobnost je velmi nízká. Běžná opatření a běžná opatrnost musí stačit. Existují daleko horší zdravotní rizika spojená s chovem prasat. V řadě zemí se některé typy chřipky prasat vakcinují, u nás to není příliš obvyklé a pravděpodobně ani potřebné. Doporučil byste chovatelům nějaká speciální opatření? Ani ne. Znáte to přísloví: „Čím méně se do nepěkné věci šťourá ...“ Jak vlastně vir v organismu prasat zmutuje? Chřipkové viry v populacích ptáků, prasat a lidí jsou velmi podobné. Genetickým procesem může dojít u jednoho hostitele k záměně části dědičné informace se sekvencí viru pocházejícího od jiného hostitele. Určitě se to nestalo poprvé ani naposledy.