Je statisticky nezpochybnitelné, že lidé, kteří mají v dospívání problémy s alkoholem, se liší od svých vrstevníků. Řada studií například velmi dobře dokládá, že mají podstatněji častěji v pozdějším věku problémy s alkoholem i dalšími drogami.
Ale vědci stále přiznávají, že si nejsou jisti, co je příčina a co následek. Lidé, kteří dříve sáhnou po alkoholu, mohou mít dědičné sklony k riskování. Nebo je v nich pití může naopak probudit.
Neuroložka Ilene Bernsteinová z Washingtonské univerzity v Seattlu patří mezi vědce, kteří doufají, že do této otázky vnesou více světla. Spolu se svými studenty připravila pokus se skupinou geneticky totožných laboratorních potkanů, alkoholem - a želatinou.
Potkani totiž žádnou velkou zálibu v čistém alkoholu nemají. Bernsteinová s kolegy jím tedy "řízli" právě sladkou želatinu. Jedné skupině potkanů tak zajistili nepřetržitý přístup k chutnému omamnému nápoji. Druhá skupina dospívala v naprosté abstinenci.
Potkani-pijáci si přichucenou želatinu oblíbili a během 20tidenního pokusu si jí pravidelně dopřávali. Konzumovali ji průběžně během celého dne a jen výjimečně jevili známky opilosti.
Poté experimentátoři obě skupiny uzavřeli do podobného prostředí a alkohol už ani jedné nenabídli. Přesto byl i po třech měsících (z potkaního hlediska ekvivalentu několika lidských let) mezi oběma skupinami patrný rozdíl v přístupu k riziku.
Nebezpečná hra o granule
Rozdíly se vyjevily jasně při "hře o jídlo". Vědci zvířatům nabídli dvě páčky: jedna slibovala malou, ale jistou odměnu (malou porci). Zmáčknout druhou páčku se sice vyplácelo méně často, zato odměna byla větší.
Obě skupiny potkanů hru pochopily stejně rychle - alkohol tedy zřejmě nenarušil schopnost učení, říká Bernsteinová. Vědci ale v průběhu pokusu několikrát změnili podmínky: například zvýšili četnost odměn u "rizikovější" páčky, a tak z ní udělali výhodnější volbu. Nebo naopak četnost odměny snížili a mačkání "rizikovější" páčky se tak stalo ztrátou času.
Abstinující potkani dokázali svou strategii přizpůsobit podmínkám a najít páčku, která za daných okolností byla výhodnější. Jejich s alkoholem seznámení genetičtí bratři vytrvale dávali přednost nejistotě před jistotou: vždy raději sáhli po rizikové páčce, i když šlo o jasně nevýhodnou možnost, ukazují výsledky pokusu zveřejněné v časopise PNAS.
Lidská spojka
U lidí budou jistě mnohem více než u potkanů zavřených v laboratoři hrát významnou roli vlivy prostředí. I tak je studie podle odborníků z oboru dobrým krokem vpřed, který umožní pochopit vliv alkoholu na dospívající mozek.
Následovat by mohlo třeba sledování změn přímo v mozku. Zdá se totiž, že alkohol významně ovlivňuje vývoj oblastí mozku (především lidského), které se během dospívání ještě dotváří. Jde například o prefrontální korovou oblast, která hraje zásadní roli v procesu rozhodování.
