Ruská antarktická výzkumná stanice Vostok je nejizolovanějším místem planety, na němž se dlouhodobě zdržují lidé. Leží nedaleko pólu nedostupnosti, v nadmořské výšce 3488 m. V roce 1983 zde přístroje naměřily absolutně nejnižší teplotu na Zemi, −89,2 °C.
Mráz přichází s víry
Tým vedený Johnem Turnerem z British Antarctic Survey analyzoval meteorologické záznamy z doby, kdy byla teplota v okolí Vostoku nejnižší a zjistil, že rekordní mráz vzniká díky působení neobvyklých atmosferických vírů, které se téměř nepohybují.
"Takový vír Vostok izoluje a znemožní příchod vln teplého vzduchu. Ty obvykle mají svůj původ u oceánů," říká Turner. Takto vzniklé mrazy mohou končit prudkým oteplením. Teploty pak vyskočí během jednoho dne i o víc než 20 °C, uvádí práce otištěná v odborném periodiku Journal of Geophysical Research – Atmospheres.
Za rekordem do větší výšky
Pokud by rychlost větru byla nižší než během rekordních mrazů v roce 1983 a vznikl by vír se středem nad Vostokem, teplota by klesla ještě o zhruba 6 °C. Výsledkem by byl těžko představitelný mráz minus 96°C.
Vědci z toho vyvozují, že na nedaleké náhorní planině Dome Argus za optimálních podmínek může teplota díky vyšší nadmořské výšce klesnout i pod -100 °C. Za ještě nižšími teplotami už musíme do vesmíru.
