Realizátorem projektu je Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd. Sídlo vědeckého týmu se 150 členy bude v Brně. Téměř polovina budou mladí vědci a doktorandi. Jde o první projekt v Česku, který se bude zabývat výhradně globální změnou klimatu a jejími dopady na lidský život ve všech jeho oblastech.
Centrum evropského významu
Projekt CzechGlobe vznikl jako reakce na silnou společenskou poptávku řešit problematiku globální změny klimatu a plnit mezinárodní závazky, které ČR v této oblasti přijala. Cílem je vybudovat v Česku špičkové výzkumné centrum evropského významu, takzvané centrum excelence.
Český tým doplněný o přední zahraniční vědce bude například sledovat výměnu kysličníku uhličitého mezi ekosystémy a atmosférou, zkoumat geologické a hydrologické cykly, v laboratorních podmínkách simulovat nárůst kysličníku uhličitého v atmosféře a zkoumat jeho dopady na rostliny.
Problémy povodní
"Všichni víme, že povodně byly v Česku vždy, ale pokud tady máme během dvaceti let třikrát stoletou vodu, pocitově vnímáme, že se zvyšuje frekvence klimatických extrémů. Pokud chceme být dobrými správci naší země, je naší povinností se na tyto změny připravit," uvedl šéf projektu profesor Michal Marek.
Marek byl jmenován profesorem pro obor ekologie lesa. Je šéfem Ústavu systémové biologie a ekologie. Publikoval 263 vědeckých prací a je považován za průkopníka moderních ekofyziologických metod používaných při terénních výzkumech lesních ekosystémů. Osobně se v 90. letech zasloužil o to, že se Česká republika zapojila do mezinárodních výzkumných programů globální změny klimatu.
Důležitou součástí projektu bude rovněž transformace výsledků výzkumu do nových technologií a výrobků, především do vývoje biopaliv 3. generace. Ta mohou být zdrojem energie při přechodu z fosilních paliv na alternativní energetické zdroje.
Evropské peníze z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace pokrývají vždy 85 procent ceny projektu. Zbytek musí předkladatel zaplatit z vlastních zdrojů.
Ilustrační foto foto: ČTK
