Demografický pokles zasáhne hlavně střední odborné školy a učiliště. Privátním školám se také nelíbí, že na jejich provoz dává stát výrazně méně peněz než na školy veřejné.
"Odhadujeme, že za dva až tři roky bude ten úbytek 15 až 20 procent," uvedl Kolder k počtu soukromých škol. Ty totiž musejí hospodařit se ziskem, a pokud nenaplní třídy, zkrachují.
Změna financování?
Soukromá zařízení dostávají na vzdělávání dotaci od státu. Podle Koldera je však tento příspěvek zhruba o 38 procent nižší než pro školy veřejné, a soukromá zařízení tak stát vyjdou výrazně levněji. Soukromé školy získávají další peníze ze školného, řada soukromých učilišť a odborných škol prý ale takový poplatek nevybírá.
Změnu financování už ministerstvo školství připravuje, měla by se dotknout i veřejných škol. "Některé obce si drží neefektivní nefunkční školy," podotkl náměstek ministra školství Ladislav Němec. Školy, kam chodí do jednoho ročníku třeba jen 12 dětí, totiž často dostávají výrazně vyšší příspěvek než školy s naplněnými třídami. Proto by měly být peníze mezi školy rozdělovány spravedlivěji. O tom, zda se příspěvek na soukromé školy sníží či zvýší, ale zatím Němec hovořit nechtěl.
Soukromé školy by také mohlo zasáhnout srovnávání znalostí žáků, ať už při státních maturitách nebo plánovaném testování žáků v 5. a 9. třídách základních škol. Ministerstvo totiž už dříve avizovalo, že při nových maturitách mohou mít problémy zejména některé soukromé školy. "Vítáme státní maturity jako srovnání," konstatoval však Kolder s tím, že kvalitní a nekvalitní školy jsou jak mezi soukromými, tak mezi veřejnými institucemi.
