"Kotě nebo štěně, podobně jako miminko, neumí posoudit, zda mu strava vyhovuje. Na prvním místě tak je pro majitele blaho zvířátka a jeho zdravý vývoj," uvedl.
Koťata by měla zůstat u matky osm týdnů, od čtvrtého týdne se začne s nabídkou příkrmu. Kojící kočka musí vydatně jíst, Železný radí dávat jí krmivo pro mláďata, protože je výživnější. Když nedostává kočičí máma potřebné množství živin, začne vyživovat koťata ze svých rezerv a strádá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Také u štěňat se začíná s nemléčným příkrmem od čtvrtého týdne, dobré je začít ochutnávkou velice kvalitního krmiva. V době odchodu k novému majiteli kolem osmého až 12. týdne už mají štěňata jíst z misky sama.
Veterinář připomněl, že mláďata do půl roku věku se krmí podle potřeby, ideální je čtyřikrát až pětkrát denně. Vyvážená strava přispívá ke zdravému růstu, kvalitnímu chrupu a srsti a je i prevencí obezity.
Koťata oproti dospělým kočkám potřebují více tuků a bílkovin a jiný poměr mezi minerálními látkami. Štěňata mají až trojnásobné energetické potřeby proti dospělému psu. V půl roce se možné začít počet krmných dávek snižovat, speciální výživu pro mláďata by ale kočky měly dostávat až do jednoho roku věku, psi podle velikosti plemene až do dvou let.
Psi na rozdíl od koček snědí vždy vše, co najdou v misce. Železný proto radí, aby dostávali v určeném čase přesně odměřenou dávku, mladší štěňata pětkrát, starší alespoň třikrát. Po půl hodině se nesnědené jídlo odebere.
Kdo nechá svému psu jídlo trvale dostupné, podporuje jeho sklony k přejídání a tloustnutí a také k vybíravosti. Kotě stejně jako dospělá kočka nesní podle veterináře víc, než potřebuje.
Je tedy možné jim nechat v misce trvale granule, ať si odeberou podle chuti. Kočky dávají přednost postupnému uzobávání, některé se k misce prý vracejí za den až čtrnáctkrát. Potrava má mít pokojovou teplotu. Chuť koček není uzpůsobená na cukry, čokoláda jim škodí.
