Naopak jej k druhu Homo sapiens ještě přibližuje, píše španělský deník El Mundo. Badatelé opírají své tvrzení o průzkum kostních pozůstatků 21 druhů dravých a havranovitých ptáků, jež byly nalezeny ve třech jeskyních na Gibraltaru.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ze 124 jedinců nejméně 18 nese známky po opracování neandertálskými nástroji, a dokonce i po zubech na křídlech. "Tyto končetiny jsou určeny k létání, jsou lehké a takřka nemají maso, proto se domníváme, že cílem nebylo jídlo, ale že velká pera používali ke zkrášlení, tak jak to dělají i v současnosti mnohé domorodé národy," vysvětlil ve vědeckém časopise PLoS ONE španělský vědec Juan José Negro.
Gibraltarské fosilie pocházejí z různých archeologických vrstev, jež zahrnují tisíce let a byly porovnávány s údaji z dalších 1700 nalezišť v Eurasii z období pleistocénu. Výsledky potvrzují, že manipulace s pery byla mezi neandertálci rozšířenou praxí. A vzhledem k tomu, že nejstarší vzorky předcházejí příchodu Homo sapiens na Gibraltar, nemohli se tomu neandertálci naučit od něho.
"Absence jeskynního umění, jež by vytvořili neandertálci, neznamená, že jejich poznávací schopnosti byly horší než u našich předků. Prostě používali jiný druh materiálů, aby vyjádřili své kognitivní myšlení, například peří," zdůraznil Negro.
Podle vědeckého týmu neandertálci měli v oblibě plachtící ptáky s velkými tmavými pery, jako jsou orlosup, sup bělohlavý, luňák, orel královský a další. A protože zřejmě dávali těmto ptákům přednost před jinými, vědci předpokládají, že velká část nalezených ptáků tvořila součást každodenního života neandertálců: byli to mrchožrouti a dravci a obývali strmé skalní útesy v blízkosti jejich přístřešků a jeskyň.
"Pera jsou velmi lehké předměty, poskytují krásu a objem. Vybírala je příroda a nejenže umožňují létat, ale ptáky i zdobí, takže je logické si myslet, že neandertálci dělali totéž," uzavřel Negro.
