Nicméně od počátků zemědělství, kdy lidé žijí ve větších společenstvích, je inteligence méně důležitá, tvrdí Gerald Crabtree z kalifornské Stanfordovy univerzity.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidská inteligence prý závisí na 2000 až 5000 genech, které jsou podle Crabtreeovy studie velmi náchylné k mutacím. Vědec se domnívá, že lidstvo za posledních 120 generací, tedy asi za 3000 let, postupně "hlouplo".
Tvrdí, že kdyby za současným člověkem přišel na návštěvu obyvatel antického Řecka, byl by na tom host z minulosti co do inteligence lépe: údajně by měl více nápadů i lepší paměť.
Přežije nejchytřejší
Crabtree tvrdí, že kdo v dávné minulosti nepoužíval mozek, nedokázal si najít dostatek potravy nebo se chránit před nebezpečnými zvířaty. Přežívali jen ti nejchytřejší. To prý platilo až do rozvoje zemědělství, kdy lidé začali žít ve větších skupinách, kde díky solidaritě měli šanci i slabší jedinci. Podle Crabtreea spíše než inteligence na významu získala schopnost chránit se před nemocemi, které se vyskytují v lidských skupinách.
DPA připomíná, že Crabtree se svojí teorií odporuje studiím, podle kterých průměrný inteligenční kvocient člověka od začátku 20. století generaci co generaci roste.
