Takto vysoká koncentrace skleníkového plynu byla v atmosféře naposledy před několika milióny let, kdy ještě po planetě nechodili žádní lidé, napsal server BBC News.
Koncentrace CO2 se na vrcholu havajské sopky kontinuálně měří už 55 let.
Před půlstoletím se množství oxidu uhličitého pohybovalo kolem 315 ppm a v posledních desetiletích bez přestávky stoupalo. Na počátku průmyslové revoluce v 19. století se hodnoty pohybovaly kolem 280 ppm.
Stejné množství CO2 jako nyní bylo na Zemi naposledy zhruba před třemi miliony let, v období takzvaného pliocénu. Tehdy v Arktidě nebyl žádný led, v prostoru dnešní sahary byla savana a hladiny moří byly asi o 40 metrů výše než v současnosti, napsal deník The Guardian.
Skleníkové plyny jsou podle převažujícího vědeckého názoru odpovědné za globální oteplování. Ze 63 procent se na něm podle vědců podílí CO2, podstatný vliv ale mají i oxidy dusíku nebo metan.
Viníkem jsou fosilní paliva
Také české sdružení Klimatická koalice ve zprávě označilo za hlavní příčinu nárůstu koncentrace skleníkových plynů spalování fosilních paliv.
"Je nepochybné, že hodnota 400 ppm je neslučitelná s cílem, který si daly všechny fungující státy již v roce 1992, totiž stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti," komentoval zprávu Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
"Nárůst koncentrace CO2 se navíc děje rychlostí, která značně komplikuje a prodražuje - a v řadě případů zcela vylučuje - naši možnost se novým podmínkám přizpůsobit. Proto je hlavním řešením redukovat emise skleníkových plynů," uvedla Klimatická koalice, která je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou životního prostředí.
Státy podle ní musí přijmout svou odpovědnost, jak na národní, tak globální úrovni. Například v České republice se prý lze pomocí zateplování a čistých zdrojů tepla zbavit veškerého plynu a uhlí pro vytápění domů. Na globální úrovni pak je podle Klimatické koalice nutné přijmout novou závaznou klimatickou dohodu nejpozději do dvou let.
