Tyto lineární rýhy s vyvýšenými valy po stranách bývají dlouhé od několika set metrů až do 2,5 kilometru a jsou široké několik metrů. Na rozdíl od struh vymletých tekoucí vodou na Zemi a možná na Marsu nekončí žádnou sutí. Na jejich konci jsou místo toho jámy.
O možné nálezu vody na Marsu jsme psali: |
"Stékající voda s sebou nese suť, která se dole vějířovitě usazuje," vysvětlila vědecká pracovnice Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Serina Diniegaová. "V lineárních rýhách nepřenášíte materiál. Vyrýváte brázdu vytlačováním materiálu do stran."
Záběry získané ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) během marsovské zimy ukazují písečné duny pokryté zmrzlým oxidem uhličitým. Rýhy se objevují na snímcích stejného místa pořízených během marsovského jara. Na některých jsou v brázdách dokonce patrné jasné objekty, které by podle předpokladu vědců mohly být právě odlomené kusy suchého ledu.
Jako pohyb vznášedla
Podle této nové hypotézy jámy na konci rýh vytvořily bloky suchého ledu, který se poté, co dorazil až dolů, zcela vypařil a nic po něm nezbylo.
Sjíždění suchého ledu po svahu duny podle vědců připomíná pohyb malého vznášedla. Zmrzlý oxid uhličitý se totiž při tání okamžitě mění z pevného skupenství na plynné. Vznikají tak plynové polštáře, po nichž se bloky snášejí dolů.
