Vědecký tým nález zveřejnil v odborném magazínu PLoS ONE. Archea (dřívější označení archebakterie) vyhledává především extrémní místa, žije mimo jiné v blízkosti horkých pramenů, na dně moří, v zahnívajícím bahně či ve vodách s vysokým obsahem solí.
Thaumarchaeota hrají důležitou roli v zemském koloběhu dusíku. "O vzájemném působení s lidmi se dosud nic nevědělo," uvedla bavorská univerzita.
Bakterie musí být v kontaktu s lidmi
Mikrobioložka Christine Moisslová-Eichingerová objevila stopy archeí v takzvaném čistém prostředí, tedy v prostorách, kde je úroveň prachu, mikrobů či aerosolů na velmi nízké úrovni. Čisté prostředí se běžně využívá nejen pro výzkumnou práci, ale i tovární výrobu citlivých zařízení, jako jsou například kosmické sondy.
Moisslová-Eichingerová si vysvětlila zmíněné znečištění mikroorganismy tím, že archea musí být v kontaktu s lidmi. Tuto domněnku pak podpořily další takové nálezy na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích.
ČTĚTE TAKÉ: |
Řezenští vědci proto prověřili vzorky stěrů lidské pokožky a objevili řadu archeí na kůži testovaných osob. "U některých testovaných osob tvořila archea až deset procent všech zjištěných mikroorganismů," vysvětlila univerzita.
Prozatím není jasné, zda zvýšený počet archeí je pro lidskou pokožku přínosem, nebo je naopak škodlivý. Vědci také nevědí, zda větší množství těchto mikroorganismů souvisí s určitými věkovými skupinami lidí.
Na Zemi se archea, která je nezávislá na ostatních doménách života, objevila podle Wikipedie před 3,5 miliardou let. Někteří vědci s odkazem na nálezy v Grónsku hovoří až o 3,8 miliardě let. Pro srovnání, Země vznikla zhruba před 4,6 miliardou let.
