Zdá se také, že kisspeptin je schopen snižovat úzkost a přispívat k podnikavosti. Další výzkum ukázal, jak je kisspeptin schopen „zapalovat“ sexuální touhu.
Sexuálně vzrušující konverzace. Podle čeho si vybíráme partnery? |
Uvedenou studii zveřejnil na stránkách časopisu Nature Communications mezinárodní tým vědců v čele s Julií Bakkerovou z Lutyšské univerzity v Belgii a s Ulrichem Boemem z univerzitní školy lékařství v Německu. Výzkum teoreticky otevírá perspektivy pro vývoj léků pro ženy, které trpí poruchou snížené sexuální touhy a které jsou dnes léčeny testosteronem, jenž má vedlejší účinky.
„Dnes nemáme k dispozici účinnou léčbu pro ženy trpící sníženou sexuální touhou,“ říká profesorka Bakkerová. „Objev týkající se toho, že kisspeptin kontroluje jak přitažlivost ve vztahu k druhému pohlaví, tak sexuální touhu, otevírá nadějné možnosti pro vývoj léků na sníženou sexuální touhu,“ dodává.
Sexualita vs. zachovaní rodu
Při své studii vědci zkoumali mozek několika myší ženského pohlaví. Objevili, že kisspeptin stimuluje přitažlivost pro druhé pohlaví a sexualitu. Především si všimli, že feromony, látky vytvářené tělem a šířené za účelem komunikace v rámci jednoho druhu, které vylučují hlodavci mužského pohlaví, aktivují kisspeptin.
Ten zase předává signál neuronům a ty vylučují gonadotropin, hormon stimulující vývoj pohlavních orgánů, který vyvolává přitažlivost vůči členům opačného pohlaví. Kisspeptin zároveň předává tento signál i buňkám, které produkují oxid dusnatý spojovaný se sexuálním chováním. V podstatě vědci lépe objasnili, jak mozek luští signály pocházející z vnějšího světa a přeměňuje je v chování. U mnohých zvířat je sexuální chování naprogramováno tak, že se aktivuje zároveň s ovulací, aby byla zajištěna co nejvyšší pravděpodobnost oplodnění, a tedy zachování druhu.
