Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se takto nechovají, vysvětluje mikrobioložka Peková
Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková.
| foto: Archiv Soni Pekové.
Premium
Rozhovor
PRAHA -
Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody se státem ohledně testování na koronavirus, ale i kvůli svým prohlášením, že nový typ koronaviru je uměle vytvořený.
Byť ji za to mnozí kritizují, je toho názoru, že obor genového inženýrství je potřeba regulovat. „Doba je nová a není možné si myslet, že genové inženýrství a molekulární biologii dělají jen dobráci,“ říká Peková v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Molekulární mikrobioložka Soňa Peková.
Lidovky.cz: Na koronavirus se ve vaší laboratoři už nechalo otestovat mnoho lidí a také jste jej podrobně zkoumali. Co všechno jste tedy o něm zjistili?
Rukama nám prošly tisíce pacientů a viděli jsme mnoho pozitivních záchytů. Moje hypotéza coby molekulárního biologa, kterou naše pozorování potvrzují, je taková, že se virus velmi rychle množí. Při každé replikaci přepisu a kopírování svého genomu dělá chyby. On by dělal chyby, i kdyby se tak rychle nemnožil. Je to totiž RNA virus a ty jsou chybové. Jenže tento virus se množí až 270krát rychleji než běžný koronavirus, jak už popsala zpráva z laboratoře v čínském Wu-chanu.
Někteří potomci viru vyvinou mutace, které zabíjejí. Některé mutace budou takové, že oslabí virus, ten si zaleze do buňky a bude se tam chovat normálně. Může také nastat to, že se viru nezbavíme a někdo se stane jeho rezervoárem. Doufám však, že se to nestane. Potom jsou samozřejmě varianty, kdy se virus chová agresivně, to jsou případy kmenů z Lombardie v Itálii a v New Yorku.
Lidovky.cz: U lidí v USA se začaly objevovat symptomy jako sraženiny krve, vyrážky, oteklé nohy. To je další projev rychlé mutace?
Virus se mění pod rukama. Cosi ho žene do obrovských výkonů, na které původně nebyl stavěn. Takto se zkrátka přírodní izoláty nechovají. Na začátku byla verze nula a teď vidíme kdoví kolikátou. To, jaký má virus biologický efekt, záleží na tom, s jakou chybou přepíše svůj genom. Proto může být zcela nečekaný. Má samozřejmě afinitu k plicím, poškozuje plicní tkáň, ale že dělá i trombózy a různé vyrážky – byť kožní vyrážky k určitým virům prostě patří –, vypovídá o tom, že se skutečně chová tak, jak si zamane na škále od 1 do 100. Nejde mu přičíst jeden klinický popis, jako u jiných.
Lidovky.cz: To, že se takto rychle množí, je tedy vaše hlavní laboratorní poznání o koronaviru?
Pokud bychom vyloučili variantu, že se jedná o zázrak – a o něj se opravdu nejedná –, jde podle mě o dílo lidské ruky. Regulační systém viru, jeho biologické hodiny, určující, jak rychle se bude replikovat a pracovat, má upravené. Biologické hodiny tikají rychleji. To je to, co jsme v naší laboratoři identifikovali. Na začátku jsme vídali pacienty, kteří měli obrovské kvantity viru, přišli po svých, odevzdali vzorek a odešli po svých do karantény. Potom jsme sledovali pacienty z JIP, kteří měli stejné množství tohoto viru, ale skončili na umělé plicní ventilaci. Je to jako počítačová hra, která se vyvíjí za pochodu. Jenom doufám v to a jsem o tom přesvědčená, že se mu biologické hodiny nezměnily v jeskyni s netopýry, ale někdo mu to udělal. Pro virus to znamená, že je v dlouhodobém měřítku méně životaschopný, že vymizí. To je jediná záchrana, protože jinak je to v negativním smyslu geniálně vyrobená hračka.
Našlapujeme na minové pole. Od českých i slovenských vědců se naopak ozývá, že se koronavirus nemnoží tak rychle, spíše odpovídá rychlosti virů chřipky a není tak agresivní. Koronavirus je tady velmi krátkou dobu a objevuje se mnoho informací. Dovolím si vyjadřovat se k tomu jenom proto, že jsme virus v laboratoři zkoumali. Kdybych čerpala jenom z literatury, nedovolím si říct ani slovo. Pokud se v odborné literatuře objeví názor proti mainstreamu, který říká, že virus vyletěl z netopýří jeskyně, velmi rychle tyto zprávy ze stránek mizí. Podobně jako zpráva z wuchanské laboratoře o tom, že se virus množí až 270krát rychleji. Změřili rychlost replikace divokého typu netopýřího koronaviru a rychlost izolátu, který měli ve Wu-chanu. Zjistili, že se izolát minimálně 100krát až 270krát rychleji replikuje. To odpovídá tomu, co vidíme v laboratoři my.
Staví-li někdo svůj názor jen na tom, co je na internetu stále dostupné, může se i na základě toho domnívat, že virus tolik nemutuje. Pomáháme třeba fakultním nemocnicím s případy, kde je potřeba změřit množství viru. Nový koronavirus jsme kvantifikovali u pacientů přijatých na JIP, jimž se poté průběh komplikoval. Nárůst množství jednoho anatomického kompartmentu (oblast s jednotnými vlastnostmi – pozn. red.) byl v průběhu dvou dnů větší tisíckrát. Ani chřipka se takto rychle nechová.
Lidovky.cz: Už v březnu jste řekla, že dle vás koronavirus unikl z laboratoře, nikoliv z netopýří jeskyně. Podobně se vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo či francouzský nobelista Luc Montagnier. Světová zdravotnická organizace však prohlásila, že jde o dílo přírody, vesměs stejně se vyjadřují čeští vědci. Oč tedy svoje zjištění opíráte?
V naší laboratoři se věnujeme celé řadě zvířecích koronavirů. Tuto diagnostiku dělám od roku 2006 a vím, kam je nutné se různým mikrobům v genomu dívat, abychom je dokázali identifikovat. Ne náhodně a chybově, ale diagnosticky přesně. Tento virus má svůj unikátní úsek, který se vyskytuje v jeho 5’ UTR (nepřekládané) oblasti, je to úplně prvních 265 písmen jeho genomu z celkových 30 tisíc. Vyskytuje se ještě před oblastí, kterou popisují dva články v odborných časopisech Nature Medicine a Nature, podle kterých se říká, že koronavirus vyletěl z jeskyně. Oba články se vyhýbají první oblasti viru, která je jeho hlavou, a to se domnívám, že je hrubé pochybení. Věnují se pouze jeho tělu.
Nemělo by se stát, že na základě nedostatečné informace udělám takovéto závěry a publikuji je ve svaté bibli molekulární biologie, časopisu Nature. V této oblasti, již normálně používáme u jiných koronavirů k jejich identifikaci, protože je stabilní, jsme zjistili, že je tam obří heterogenita oproti nejbližším virům. Pokud bychom se bavili o tom netopýřím, který měl uletět z jeskyně, je u něj 27 různých záměn oproti původnímu netopýrovi. Ale nejblíže tomuto koronaviru stejně není netopýr, nýbrž virus SARS, jenž se objevil v roce 2003.
Lidovky.cz: Co nám tedy pětičará nepřekládaná oblast (5’ UTR), o které mluvíte, o koronaviru říká?
Je to unikátní a nejdůležitější oblast, jsou to biologické hodiny, mozek viru. Když mu nehorázným způsobem a zcela náhodně vyměním kolečka, tak nevím jistě, jestli bude takto dobře fungovat. A protože je genové inženýrství můj obor, ve kterém jsem začínala, neumím si představit, jak by to udělala příroda. Ale vím, jak bych to udělala já, kdybych chtěla zvýšit replikační kapacitu viru. Je to hrubá odlišnost od normálu. Laboratorně se dá takováto manipulace udělat velice snadno v horizontu dní a týdnů. Pokud se ukáže, že došlo k laboratornímu úniku, nebo že to někdo dokonce vytvořil, čemuž se říká gain of function a je to přísně zakázáno, jde o velký průšvih. Vědecká obec se k tomu může stavět vlažně, protože to znamená, že se nastaví regule. Ty se však musejí udělat jako prevence.
Lidovky.cz: Vědci argumentují tím, že nejbližší virus, s nímž laboratoř ve Wu-chanu manipulovala, se z 96 procent shoduje s tím, jenž způsobil pandemii, a že právě ta zbývající čtyři procenta jsou poměrně zásadní. A že kdyby byl virus opravdu z laboratoře, trvalo by aspoň 20 let, než by se vyvinul do současné podoby.
To je pořád linie, že to dělá příroda. Samozřejmě že to v evoluci trvá. Kdybychom byli v 80. letech, vedli bychom jinou debatu. Ale dnes, pokud by nám někdo zadal, abychom vytvořili koronavirus, jenž má být 270krát nebo 1000krát rychlejší než ten původní, přesně víme, jak bychom to udělali.
Genetické modifikace se dělají, genomodifikující nástroje jsou dostupné a je potřeba, aby měly pořádné regulace. Doba je nová a není možné si myslet, že genové inženýrství a molekulární biologii dělají jen dobráci, podobně jako u počítačů. Jeden programuje virové programy, druhý antivirové. Svět by si měl uvědomit, že obor genového inženýrství je už někde jinde, udělal obrovské pokroky, genetický terorismu existuje a měli bychom se k tomu postavit čelem.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
