Lidé si díky koronaviru uvědomili, že nemusí dojíždět do práce, říká odborník na umělou inteligenci

Lidovky.cz: Jaké výzvy v oblasti umělé inteligence odhalila koronavirová krize?
Změnil se způsob práce, osvědčily se vzdálené meetingy a telekonference. Lidé si uvědomují, že nemusejí dojíždět, aby pak seděli celý den v open office, ale stejnou práci mohou udělat z domova. To bude mít velký vliv na cestování, hlavně na služební cesty. Zřejmě se ale sníží i masivní a často bezdůvodné přesuny globální populace, což napomůže zlepšení životního prostředí i zdraví lidí. 

Umělá inteligence pro váš byznys: pracujeme s ní neustále, aniž bychom si to uvědomovali

Člověk prostě není stavěný na častou změnu časového pásma. Úbytek turistů může také ulevit evropským městům a přispět k návratu běžných obyvatel do jejich center. Také si myslím, že v budoucnu se změní způsob informování v médiích, aby se předcházelo zbytečné panice. Hodně se v poslední době mluvilo o fake news, ale i jednostranné informování může být škodlivé. Aktuální je i využití technologií pro sledování lidí neboli trackování, které vidím jako poměrně invazivní technologii zasahující do soukromí.

Lidovky.cz: Co přinese rozšíření nové nákazy zdravotnictví?
Zde očekávám rychlejší zavádění technologií. Kdybychom začali využívat strojové učení, mohlo by dojít k výraznému zlepšení v mnoha oblastech od stanovení diagnózy až po návrh léčby. Další věcí je elektronizace zdravotních záznamů. Obavy ze zneužití dat lze řešit standardním zašifrováním v centrální databázi, podobně jako se to děje s údaji v elektronickém bankovnictví. Data by tak nakonec mohla být ve větším bezpečí než v počítači či v dokumentaci u ambulantního lékaře. Počítače mohou také skvěle doplňovat lidské experty ve stanovení diagnózy z rentgenových snímků.

Lidovky.cz: Myslíte si, že lidé budou používat nové technologie, s nimiž se seznámili za karantény, i nadále?
Určitě. Uvědomí si, že některé činnosti není nezbytně nutné vykonávat tak jako dřív. Třeba fyzická přítomnost v práci bude v některých případech nutná jen několik dní v týdnu.

Lidovky.cz: Jakou roli bude podle vašeho názoru hrát po krizi umělá inteligence?
Vzniknou nové úlohy a datasety. AI vědci se budou více zaměřovat na oblast zdravotnictví, o němž jsem se už zmínil. To bylo v minulosti složité také kvůli nedostatečnému propojení expertů na strojové učení a zdravotnictví. Byly to dvě oddělené oblasti. Ve výzkumu strojového učení většinou neřešíte omezení, jaká data a jak je – třeba s ohledem na GDPR – používat. Naproti tomu práce s daty ze zdravotnictví vyžaduje specifický přístup. Je třeba pracovat i s takovými, která jsou často srozumitelná jen lékařům. Budou tedy vznikat mezioborové výzkumné týmy.

Lidovky.cz: A co další technologické trendy?
Očekávám, že vznikne větší tlak na osamostatnění Evropy ve vývoji počítačových technologií. Nyní je těžiště tohoto vývoje hlavně v USA a částečně v Asii. Evropa hraje spíše roli uživatele. Ve zdravotnictví je ale potenciál, abychom v Evropě převzali iniciativu a vyvinuli vlastní řešení, což se může velmi hodit při další krizi. Současná situace ukázala, jak moc je Evropa rozdělena v otázce zavádění jednotlivých opatření. 

Řada rozhodnutí a opatření vzniká na základě odhadů, bez statisticky podložených dat. Nevíme, jaká opatření skutečně fungují, proto by bylo skvělé, kdybychom měli celoevropský systém elektronického zdravotnictví, který by to mohl spočítat. Pak bychom věděli mnohem dříve, která opatření mají jaký efekt, a mohli se zaměřit na ta podstatná.

Lidovky.cz: Jak se v praxi uplatňují výsledky vaší dosavadní výzkumné práce?
Pokud jde o zpracování přirozeného jazyka za použití neuronových sítí, uplatňují se ve značné míře. Před deseti lety hrály v této oblasti neuronové sítě zcela okrajovou roli. Dnes je i podle počtu příspěvků na velkých konferencích situace opačná. Neuronové jazykové modely a vektorové reprezentace slov a vět, které jsem zhruba v letech 2012 až 2013 prosadil do mainstreamu vědecké komunity, jsou v praxi velmi rozšířené.

Umělá inteligence pro váš byznys: k učení jsou potřeba miliardy dat, pomáhá i inspirace přírodou

Lidovky.cz: Můžete uvést nějaké příklady?
Dobrým příkladem použití těchto modelů je Google překladač, který se skokově vylepšil právě použitím neuronových sítí. Podobné, i když ne tolik zjevné, bylo vylepšení Google vyhledávače. Byl jsem na začátku těchto projektů v době, kdy jsem pracoval ve slavné skupině Google Brain. Vzhledem k tomu, že mé výsledky byly open source, tak se podobně vylepšily systémy i v mnoha dalších firmách. Z hlediska budoucnosti věřím, že je zde potenciál vytvořit skokově lepší technologii, a tím umožnit vznik nových aplikací, například počítačového programu, s nímž se můžete bavit a který opravdu rozumí tomu, co říkáte.

Lidovky.cz: V nové pozici na ČVUT se budete se svým týmem věnovat výzkumu komplexních systémů. Jakých výsledků chcete dosáhnout?
Chci vyvinout modely, ve kterých bude docházet ke spontánní evoluci a postupnému rozvoji složitosti, což může být základ pro modely umělé inteligence se zcela novými vlastnostmi. Tyto modely by pak měly mít v budoucnu potenciál řešit úlohy, pro které nebyly explicitně trénovány – na rozdíl od současných modelů, které vždy umí řešit jen tu úlohu, pro kterou byly vyvinuty. Komplexní systémy tedy vidím jako matematický model, který bude základem pro novou generaci AI algoritmů.